"Mě Pán Bůh obdaroval grafomanií a naplňuje mě radostí, že to mohu dělat!"

nesouhlasím s důrazem na emoce (celé to "naplňování radostí"). protože v tom čtu, že když mě cokoli přestane bavit a naplňovat, znamená to, že toho mám nechat. že pro to nemám ten správný dar.
když mě právě nebaví a nenaplňuje studium oborů, které jsem si vybrala a ke kterému mám i dostatečné schopnosti, znamená to, že toho mám nechat?
když mě přestane bavit práce, která mě doteď naplňovala a mám k ní dostatečné schopnosti a kvalifikaci, mám toho nechat?
když mě přestane bavit pomáhat ve farnosti a ztratím trpělivost se všema a se vším, znamená to, že mě Bůh chce jinde?
Nebo že mě chce naučit zapřít sama sebe, vzít svůj kříž a dělat to, co mám, i když to není jednoduché? protože dělat to, co mě baví, zvládne každý. dělat to, do čeho se nutím, ale věřím, že to má smysl... to je už jiná.

Ahoj Bětko, to co popisuješ je pravda. Nejde v tom co jsem popsal vše rozepisovat. Bylo by to hodně dlouhé. Samozřejmě, že jsou v životě věci, které nás nebaví, ale musíme je udělat a podobně. Ale myslím si, že pokud jde o dary Ducha, nemělo by to jít tzv. "přes závit". I mě se stává, že sloužím dary, které mám a cítím se někdy zmalomyslněn a unaven. To určitě prožívali i učedníci Ježíše. Ale mám jistotu Božího povolání a když mě bude chtít jinde, tak mi to dá znát. Pouze na city nelze spoléhat. Dík, že jsi napsala.

"Tak jako hledající lidi přitahoval Ježíš, tak je přitahovali i učedníci."

To je všechno hezké, ale samotný Ježíš moc dobře chápal už ve své době, že takzvaných hledajících není tolik, kolik si představují dnešní takzvaní křesťané :-)

I řekl jim: "Vám je dáno znát tajemství Božího království; ale těm, kdo jsou vně, děje se všechno v podobenstvích, aby `hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno´."
Mk 4,11-12

Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.
Mt 7,14

Nemusíme řešit, kolik je nebo není hledajících. Zkušenost mě učí, že velké množství lidí si řeší základní životní otázky. Ale odpověď nehledají v křesťanství, ale všude jinde. Těch důvodů může být hodně, ale fakt je ten, že pro mnoho z nich je dnes křesťanství mrtvé. Protože křesťané představují Boha jako mrtvého.

"Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich." (Mat 18:20)
Přesně toto je církev!

To víte odkud?

Pán Ježíš mluví o Církvi jen jednou, tedy když pominu "jestliže tě neposlechne oznam to církvi"- a to v souvislosti s apoštolem Petrem: "A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na této skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou".

Ano svou církev. Nikoliv katolickou.

"První křesťané to měli! Mít bychom to mohli i my. Ale o tom budu psát příště."

Pravím vám, že tak velikou víru jsem nenalezl ani v Izraeli.

https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=27166

"Největší pozornost však vatikánský kardinál věnoval civilizační krizi, kterou dnes prožívá Západ."

Třeba jen odmítá vidět civilizaci takovou jaká je a toho vede k ukvapeným závěrům, že civilizace je v krizi.


"Mluvil mimo jiné o ničení, jakého se západní státy dopouštějí ve světě – a zejména v chudých zemích."

Proč hned ve světě? Každá civilizace má centrum a periférii. A chudí už jsou na periférii. World is not enough. (svět nestačí)


"Poznamenal mimo jiné, že humanitární pomoc se často váže na přitakání potratům nebo ideologii gender."

To je jasné. Někdo někomu poskytne pomoc a nutí příjemce pomoci, aby se podřídili jeho záměrům. Sarah, ale nikde nepíše, že by někdo někoho nutil tu pomoc přijímat.