Dnes jsem od rána myslela na mnoho lidí, kteří nám píší v různých záležitostech. Někdy se zdá, že modlitby jsou k ničemu, jenže jde o to vytrvat ve víře, naději a lásce a stále nosit=předkládat. A tak stále ve svých dlaních pozvedám k Bohu své přátele i neznámé lidi a prosím ho, ať se jich dotkne. Odpoledne při cestě od lékaře jsem se modlila i za zcela neznámé, které mi Pán v tu chvíli "předložil před můj zrak" na nájezdu na Barrandovský most...
(pokračování meditace od fotky: https://www.signaly.cz/fotky/58859/1495918#photo-detail
Dnes jsem od rána myslela na mnoho lidí, kteří nám píší v různých záležitostech. Někdy se zdá, že modlitby jsou k ničemu, jenže jde o to vytrvat ve víře, naději a lásce a stále nosit=předkládat. A tak stále ve svých dlaních pozvedám k Bohu své přátele i neznámé lidi a prosím ho, ať se jich dotkne. Odpoledne při cestě od lékaře jsem se modlila i za zcela neznámé, které mi Pán v tu chvíli "předložil před můj zrak" na nájezdu na Barrandovský most...
PŘEDKLÁDAT VYTRVALE: "A všude, kam přišel do některé vsi nebo města nebo dvorce, kladli nemocné na volné prostranství a prosili ho, aby se směli dotknout aspoň střapce jeho šatů. A všichni, kdo se ho dotkli, byli uzdraveni" (Mk 6,53-56) ==) od oněch nemocných se nečekala víra, ale kdo je k němu přinášel, nějakou mít musel, proč by se jinak pachtil (stejně tak musel mít lásku k bližnímu a vlastně i naději, že to má smysl). Dnes jsem od rána myslela na mnoho lidí, kteří ... Nevejde se sem všechno,