Ano, jsou prohrané životy. Životy, které nenaplnily očekávání. Možnosti. Potenciál.

Není smutnější osud nad babičku, kterou někdo přiveze na mši a po mši si pro ní zase přijede. Protože takoví přívozci a odvozci nejsou zlí ani ubozí. To by se na babičku buď vykašlali, nebo dali do domova důchodců. Plní její (poněkud podivínská) přání. Ale kvůli tomu přece nepůjdou do kostela, že? K Bohu, který tam podle nich buď není, nebo je nezajímá, nebo případně není vůbec.

Její neúspěch je zjevný.

Příčinu zná jen Bůh. Jestli svou hřivnu zakopala, nebo se snažila, ale při jejím investování se něco zvrtlo. Ona dělala, co mohla, ale holt to neopadlo.

A proto je fajn, že jen On jí bude soudit.

Pejsek, pejsek, pejsek se má! Je mimo řád morálního dobra a zla. Jako dobro ontologické je nezpochybnitelný

...pejsek se má

... pejsek se má = dobrá reakce