Ještě že máme alespoň charoše, co po dvou tisících letech politováníhodných omylů křesťanství konečně zase pochopili správně, autoritu synů "nejmocnější bytosti na světě" uplatňují bez ostychu, přesvědčují mocnými činy a Boží království díky nim roste.
Není ale v oblasti náboženských vyznání právě záležitostí víry, že někdo někomu svěřil autoritu k šíření nebo uplatnění víry tak, aby se stal v tomto ohledu nositelem autority pro jiné?
Podle mého názoru je to záležitost víry těch, kteří svou víru chtějí přenášet na jiné. A není podstatné, zda se přitom opírají o skutečná nebo domnělá znamení, nebo zda se opírají o názor, že jsou blahoslavení ti, kteří uvěřili aniž viděli.
Není to spíš "pár slov o víře"?
Ještě že máme alespoň charoše, co po dvou tisících letech politováníhodných omylů křesťanství konečně zase pochopili správně, autoritu synů "nejmocnější bytosti na světě" uplatňují bez ostychu, přesvědčují mocnými činy a Boží království díky nim roste.
Supo- není 🙂 vira je jedna věc. Tu muzu mít v míře vrchovate. Ale potřebuji také znát, že mám svěřenou autoritu k jejímu uplatnění.
Není ale v oblasti náboženských vyznání právě záležitostí víry, že někdo někomu svěřil autoritu k šíření nebo uplatnění víry tak, aby se stal v tomto ohledu nositelem autority pro jiné?
Podle mého názoru je to záležitost víry těch, kteří svou víru chtějí přenášet na jiné. A není podstatné, zda se přitom opírají o skutečná nebo domnělá znamení, nebo zda se opírají o názor, že jsou blahoslavení ti, kteří uvěřili aniž viděli.