Odetta

Odetta / Veronika

Ester-Michael

rozumím...ale od kluka, který má holku a zároveň se chová jakože stojí o Tebe, hodně daleko....

Odetta

Ono to je složitější. Když jsme se poznali a projevil jistou náklonnost, byli jsme oba sami. Bylo to takový kouzlo prchlavýho okamžiku a dál to nepokračovalo. A tak se to táhlo dva roky. Potkávali jsme se jednou, dvakrát, třikrát do roka, náhodně, v davu dalších lidí, oboustranná náklonnost pořád existovala, ale náš veškerej kontakt byl v naprostých mezích slušnosti, takže i když si během těch dvou roků našel přítelkyni, nikdy se nestalo nic, co by ta přítelkyně mohla považovat za křivdu. A v době, kdy vznikl tenhle článek (konec roku 2015) a "věci" mezi mnou a jím se daly do pohybu, jeho a její vztah byl v troskách. Po celou tu dobu jsme cítili vzájemnou náklonnost, zůstávala jsem pasivní.

Odetta

Nechtěla jsem mu zasahovat do vztahu a nedejbože ho rozvrátit. Pokud by byl šťastnější se svou tehdejší přítelkyní, byla jsem ochotná o něj nebojovat a nechat ho jít, kam ho srdce táhne. I když by mě to stálo spoustu slz. (Nicméně, nebyl s ní příliš šťastný a jak jsem slyšela později od jeho rodiny i kamarádů, jediný, kdo z vztahu něco získával, byla ona slečna, a ani k jeho okolí se nechovala moc vhodně.)

Zobrazit 3 komentáře »