Manželské okénko
Odpoledne ke mně do kuchyně přišel můj muž, a zeptal se mě, jestli mi může pomoci s obědem.Znám ho velmi dobře, přesto mě udivilo, s jakou samozřejmostí mi nabídl svou pomoc. Jak…
Jak jsme se (ne)účastnili hodů
Týden na jižní Moravě utekl až moc rychle.Chata plná kamarádů s dětma, společné procházky a výlety, slunce a horké dny, vinice všude okolo, večery s vínem.Řeklo by se, že to byla…
Nové ráno
(Zaznamenáno ještě v době těhotenství.) Nosím tě pod srdcemtamkde začínají holé větynacpané do bílých šatůráno je měkké jako křídla skřivanůkdyž hladím tvou dušitušíce že tam…
Svou cestu svěř Hospodinu
Začala bych nejdříve asi takto: Jsem mámou už tři měsíce ♥️ Díky Bohu za to! . V noci, kdy se maličký budí na kojení a já nemůžu spát, přemýšlím.Mateřství je velké požehnání,…
Schovaná
Často se vznáší těsně nad zemívyprahlého srdce krouží lehce jako ptáciplachá slova bez křídeljednou je najdoubásně schované v dřevěných podlahách času najdou a ostrým jazykemvykácí
Láskyplně
Připomínám si, že každý den můžu žít. Jinak. Naplno.Že můžu být plná Boha, lásky, milých okamžiků. Že moje bolest mě nemusí vlastnit. Že se nemusím rozbíjet o slova druhých.Že…
Odevzdám
Procházím létemale zbloudila jsemve vysokých traváchv polích ještě bolíBoží odpuštěnía já procházím se samado krajnostimalých smrtíněkde ve mnězačaly bít zvonyna poplachtvému…
Hlubinná
Dnes bych chtěla psát o jedné z mých důležitých rekapitulací života, o hledání a nacházení, o lásce a křehkých hlubinách... Často jsem hledala, v nekonečné Hloubce, v oraništi…
Chvíle k ránu
To až k ránubývá v duši čistojako když napadne první sníh nalámané tichov ulicích slepec sbíráschovává v dlaních malou něhu slova rozdanádo zasypaných břehů dne ranní oblohuna…
Pustá?
Trošku se bojím. Objímám staré časy a nenechávám místo pro ty nové.V mém srdci se přehnaly sněhové bouře. A ono není vůbec jednoduché projít silnou vánicí, po kolena ve sněhu a…
Malinké zimy
1 Někdy jsme z křehkého tichaneslyšíme ani touhu dýchatčekáme v krajině dávné a němétak snadno člověk zapomene 2 Pod jeřabinou ustlal si vítra možná někdo o něm vía nepoznáme…
V předjaří
Provoněný domov. A provoněné dny.Všechno to tak intenzivně voní, světlo je měkčí, paprsky hřejí do tváře, jabloně se probouzí, rodí se nové okamžiky a světlo hoří mezi větvemi…