Něco málo z deváté kapitoly:
Vytáhnul jsem pistoli a převzal od Vanoreta hořící pochodeň. Ten nabil dlouhou mušketu. Někteří korzáři zůstali na druhé straně mostu. Dvě postavy, ujištěné zřejmě tím, že se blíží další žoldáci, se s klidem objevili před námi. Zahřměl ohlušující výstřel s Vanoretovy muškety.
Trefil střelec Vanoret žoldáka? A jakém mostu se to mluví?
Kde je vlastně kapitán a jeho muži?
To vše se dočtete v právě opravované deváté kapitole, která má název ČAS NA ODPLATU.
Taková oddechovka.
Náš parket byl bitevní pole a pěkně v páru bodák na bodák! Nahlas hrála naše kapela a svítily světlice na nebi a rytmus tam udávala děla a my tančili mezi hroby. Jo a na zádech s plnou polní zubatou do náručí uchopit a pak se divit, co to voní! Byl to parfém jménem Yperit! A za potlesku kulometů, jen tak mezi námi přáteli, když zachtělo se občerstvení, tak lítaly zčerstva šrapnely! To byly doby - muž proti muži - ne jako teď - žár a pak už nic! Tenkrát si moh bránit kůži a taky nás přežilo víc!
No jestli bude takovéto počasí aj během Tábora...................................................
........... tak to bude pěkně na prd.
Tak tuto skladbu musím věnovat pouze a jenom D444.
Prostě se hodí.
Ať to vysvědčení nevidí tak černě.
Neroumíte srandě?
Jo a všechny Vás mám rád.
Tak toto je seriál.
....že chci umřít vedle tebe......
A JE KONEC
Perlička od mojí kamarádky:
Plave si mořem velrybí samec vedle své velrybí družky a mrmlá:
"Celý svět se snaží zachránit náš druh, vědci zasedají, ekologové se
bouří, Greenpeace se z toho může posrat, ale TEBE HOLT BOLÍ HLAVA...!!!"
Všem krásné vykročení do nového týdne.
:)))))