Pohádka o sněhulákovi
Na Bílém náměstí velikého města narodil se jednoho dne sněhulák. A jakže se narodil ten sněhulák? To se musí říci pěkně od začátku. Tak na tom Bílém náměstí stávali šoféři se…
Na Bílém náměstí velikého města narodil se jednoho dne sněhulák. A jakže se narodil ten sněhulák? To se musí říci pěkně od začátku. Tak na tom Bílém náměstí stávali šoféři se…
Doktor Bolestín Zoubek A už se dveře otevřely a už také se Animuk hnal do ordinace k panu doktorovi. „Ach jej, ouvej, aúúúúúchich, šmankote, jeminkote, júúúúújuch, to bolí,…
Není tomu tak dávno, kdy v Orlích horách žil kouzelník a ten kouzelník se jmenoval — šmankote, jak on se to jenom jmenoval? Kazimour, vlastně ne, nejmenoval se Kazimour, jmenoval…
Byla jedna myška a ta myška se jmenovala Ryška. A protože byla malinká, chovala ji maminka. Když myška Ryška plakala, maminka ji položila do kolébky, houpala ji, houpy, hou a…
Teď se princezna Evička začala trápit, začala chřadnout, na tvářích pobledla, a to nebylo ani jinak možné, když jenom pořád mlsala a nejedla pořádná jídla, jako je bramborová,…
Každé z dětí má nějaké přání. Někdo si přeje, aby nikdy, nikdy nepršelo, aby bylo stále krásně a aby sluníčko pořád svítilo, jiné by si zase přálo, aby pořád padal sníh, aby stále…
Břicháček byl kulaťoučký hřib, tlustý, tlusťoučký, narodil se v hebké mechové postýlce a měl se k světu ze všech hřibů nejvíce. A nebyl to také jenom obyčejný hřib! Když se ráno…
Když tak jednou se shýbl pro hříbeček, když jej chtěl zas pěkně vyloupnout ze země a potom, šup s ním do šátku, najednou uslyšel tichounký pláč, smutný, přesmutný pláč. Rozhlédl…
A když rusalka řekla Františkovi zaklinadlo, umlkla a jen s úsměvem se dívala s obrázku na Františka a její oči říkaly: „To je mně teď, Františku, krásně, teploučko, to si…
Není tomu tak dávno, žil-byl malíř a ten malíř se jmenoval František Chudý. A protože měl František takové chudobné jméno, byl chudý jako kostelní myš, byl nejchudší ze všech…
Jak se Vodomil Zelenka stal plavčíkem Teď už byl z vodníka Zelenky dokonalý pán, nastrojený, oholený a ostříhaný, že sám pan Jurajda měl z něho radost. „Vidíš, Zelenko,“ povídal…
U holiče „Teď už vím,“ povídá pan Jurajda, „to je pravda, ale co budeme dělat s tvým fráčkem, to nevím. Jenom se podívej.“ A když se Zelenka podíval, viděl, že kbelík pod šosem…