.JPG)
Jen tak nenápadně
Vlak pomalu ujíždí a já koukám z okna ven. Je už tma a já se vracím zase zpět... Ukusuji italský chléb, který upekli mí mladší bratři a sestry a zapíjím to ještě horkým„vánočním“…
Pitka
Pitka
V zaujetí
Poslední dobou pozoruji svoji malou dceru, jak své oblíbené činnosti a nejen to, ale i ty obyčejné chvíle, přece pro ni zářící na duši i srdci, dělá a prožívá s prostým (ale svým…
Přibližování se k podzimu
Zlatavé slunce zalévá svou září tvář. Uvnitř vás hřejí paprsky, které bych si klidně uchovala do zimy. Je to jako hřejivá vzpomínka na léto a vlastně na přecházející měsíce. V…
Nostalgická hříčka
Dvacáté první století. Doba která se dá charakterizovat jako doba lidí pádících sem a tam, majících všeho dostatek (ve hmotném smyslu), barikádujících se pohodlím, neurotizujících…
Září tváří v tvář
Když přijde září v mysli mi často zatrne. Přemýšlím co jsem neudělala, co mám strach udělat, co skončit… Opravdu to září je vzhledem k jistým povinnostem (především studijních)…
Když se tvoří
Od dětství ráda tvořím. Moje tvorba měla zřejmě mnoho podob, ale tehdy jsem to vnímala jako tvorbu z něčeho. Znáte to. Papír, nůžky, barvy, lepidla, tiskátka… a už to jede. Krása…
"Vděčnost na věčnost..."
Věřím, že se nám stávají i nečekané, milé situace, které nás jednak dovedou překvapit tak, že nejsme schopni chvíli nic říct tím, jak jsme uvnitř v srdci radostí. A pak jsou to…
Rozjímání pod věží
Je to zvláštní místo. Když otevřu dveře, zahledím se z futer do místa, kde se tyčí střechy dvou nádherných domů, kam jsme zváni kdykoliv pobýt a být tam jako doma. Přijde mi to…
Na božích křídlech
Vlak právě odjíždí z nádraží. Za malý okamžik se za okny kupé objeví pěkná krajina zalitá slunce, žluté a zelené pole, tu a tam je ještě vidět kvetoucí strom. Když se tak dívám,…
Malá tichá pouť za...
Na prvního máje jsem se rozhodla pro malou soukromou pouť. Vydala jsem se proto, abych si znovu oživila tak důležité Slovo pro život, které jsem prosila o světlo na další cestu.…
Propady a nádechy
Jednou jsem si zapsala do svého poznámkového deníku, který si příležitostně vedu (třeba jako účastna duchovníc obnov): „Je těžké vejít dobolesti druhého. Je nesnadné obout jeho…
Naplněná samota
Občas mám pocit, že jsem hodně sama. Jsou to chvíle, kdy necítím lidskou blízkost, to jest pro mě: povzbuzení, nějaké dobré slovo odněkud, debata… Jindy zase tolik miluji chvíle,…