Poznali ho a nenechali si to (dobro být s ním) pro sebe. Uzdravení potřebují všichni. Leckdy víc ti, kteří vypadají zdravě. Kdo je navzdory "plnému zdraví" donese k Ježíši? Každý, kdo rozeznavá jeho přítomnost mezi námi, a vyznává jeho jménem slovy i životem.
Prosím tebe, komu jsem zasvětila svůj život, přicházej skrze mne k druhým. Ať mi tvůj Duch pomáhá tomu moc nebránit, ale naopak ať mi vnuká, ke komu mě ty posíláš a dává správná slova, když je čas mluvit. V modlitbě ti je zatím přináším...
"Lidé Ježíše hned poznali. Proběhli celou tu krajinu a začali nosit na nosítkách nemocné všude tam,…
Zobrazit více
Požehnanou neděli všem.
Všemohoucí Bože,
opatruj nás – svůj lid – s otcovskou láskou;
a protože nemáme oporu jinde,
než v naději na tvou milost,
chraň nás stále svou mocí.
Protože je mu dána tato moc, já mohu jít. Je to On, kdo koná. Z mé strany důvěra (která bývá občas podrobována zkouškám) a víra. Prostě jen předávám dál.
To je závěr evangelia a počátek "tradice" církve.
„Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal.
Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!
Ačkoliv liturgický kalendář nezná čtení pro den, kdy si připomínáme nebeské narozeniny naší zakladatelky, ctihodné Tekly Merlové, přesto v nich nacházím spojitost.
Co zmůže žena chatrného zdraví (že ji ani jinde do řádu přijmout nechtěly), když Bůh ji povolá a nakonec z ní (vesnické švadleny) udělá nástroj nejen pro Dcery sv. Pavla, ale i skrze ni působí na další vznikající větve Paulínské rodiny. Všechno! Dá-li se vést Bohem a ne svými rozmary a představami (dnešní evangelium o Herodiadě a její dceři). Její skromný život je pro mě čím dál víc inspirativní. Na konci života nabídla život Bohu…
Zobrazit více
@solipso zkusím dát příklad: tolik míst a lidí, kteří ještě neslyšeli o Ježíši, kterým se ještě nedostalo evangelia, tolik míst, kam by nás chtěli kněží, biskupové pozvat, tolik tolik tolik.... a jsou sestry, které by se rády nasadily, ale není to možné z různých důvodů, a tak nás zakladatel učil, ať to Pánu přednášíme jako naši touhu: být vším pro všechny.
Správná dvojka!
Dnes jsem se zasekla hned na začátku evangelia. To, že Ježíš neposílá sólisty, ale učedníky po dvou, je velmi strategické. Podle toho, jak ti dva budou spolupracovat, doplňovat se, ochraňovat v nebezpečí, pomáhat si a podporovat, odpouštět si... natolik bude silné a pravdivé jejich hlásání evangelia, i když třeba nebudou zrovna ani mluvit.A pak, "kde jsou dva nebo tři..." Bůh tedy bude působit skrz ně, když se sjednotí nejen slovy, ale i životem v Jeho jménu.
"Ježíš zavolal svých Dvanáct, začal je posílat po dvou..." (Mk 6,7)
Pán Ježíš vychovává slovem a příkladem (sešlehán byl za nás dost).
Já za tím obrazem trestajícího otce vidím POZORNÉHO otce, který má o své dítě zájem. A pokud život přináší šlehy, víme, že Ježíš je nese s námi, na přání Otcovo. Na Boží výchovu nedám dopustit. I když někdy se zapomenu "připojit do online lekce" a dělám si, co chci, a sama si koleduji o štulec či pohlavek.
Vzdálenost od Boha X Boží blízkost.
Zapomněli jste, že Bůh vás povzbuzuje jako své syny: `Když tě Pán vychovává, můj synu, neber to na lehkou váhu, ani neklesej na mysli, když tě kárá. Pán totiž trestá toho, koho má rád, a…
Zobrazit více
V ten správný okamžik být na správném místě!
"Potkali jste Boha" díky tomu, že jste někdy udělali něco, co vám bylo vnuknuto a vy ten hlas poslechli? Může být, že za tou situací, která se stala, byl Bůh. Simeon Boha poznal a velebil ho za to. A já, ty?
"Tehdy žil v Jeruzalémě jeden člověk, jmenoval se Simeon: byl to člověk spravedlivý a bohabojný, očekával potěšení Izraele a byl v něm Duch Svatý. Od Ducha Svatého mu bylo zjeveno, že neuzří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše.
Z vnuknutí Ducha přišel do chrámu, právě když rodiče přinesli dítě Ježíše..."
Celé dnešní evangelium: Lk 2,22-40
Ano, zažila jsem to vícekrát, hlavně v jednom životním období (myslím, že ve spojitosti s biřmováním a přípravou na něj), ale i jindy jenom ne tolik. Často to byl na začátku jen pocit, že bych mohla udělat něco jinak, nebo bych měla být jinde, jako by mě něco lákalo, vábilo nebo vybízelo k tomu, abych ten den, v tu chvíli udělala něco jinak, šla tam, kam jsem to neměla v plánu nebo upustila ze svých původních záměrů a vykročila ze své komfortní zóny. A ovoce toho "okamžiku" v některých případech sklízím dodnes.:) Nikdy jsem toho nelitovala, ale faktem je, že si myslím, že jsem také možná některé takové příležitosti - volání minula, ale Bůh ví...
Právě jsem absolvovala tento test. Snadné jak facka. Za chviličku hotovo, za asistence jen jedné osoby z našeho domu (v Bostonu, pravidelně se zde testujeme několikrát týdně, podle toho, jak kdo vychází ven z domu), která dohlíží na správné jméno na ampulce. Tohle by aspoň do škol mohlo fungovat, ne? Jinak v Bostonu ode dneška, např. na velkém stadionu slavných Red Sox, začínají vakcinovat lidi od 75 let v rámci druhé fáze. Kdybych tu ještě nějaký týden zůstala, možná by došlo i na mě.
https://youtu.be/HjsVmFeMvXo
TEN ROZDÍL! My se toho LEPŠÍHO dočkali. Není mi to však tak trochu fuk?
Nic z toho, o čem se píše v Žid 11,32-40 bych pro Boha dobrovolně nepostoupila a utekla bych, kdyby to jen šlo. Znám se. Utíkám kvůli daleko menším věcem.
A co On? Mohl tomu utéci, a místo toho podstoupil smrt, aby mi přichystal něco lepšího. Věčný život s Ním, který křtem započal. On po mě nechce velké hrdinské skutky víry (zatím ne), ale abych žila naplno to, co svým životem, smrtí a zmrtvýchvstáním pro mě získal.
"Byli kamenováni, na mučidlech trýzněni, pilou řezáni, umírali na rány od meče. ... A ti všichni, i když…
Zobrazit více
- 1
- 2
Dnešní rozjímání "odbydu" chválou Hospodinu. 8. žalm z dnešní liturgie vystihuje, čím moje srdce teď (taky) přeteká.
"Když se zahledím na tvá nebesa, dílo tvých prstů,
na měsíc, na hvězdy, které jsi stvořil:
Co je člověk, že na něho myslíš,
co je smrtelník, že se o něho staráš?"