Fotogalerie k příspěvku

Hledala jsem modlitbu, která by mohla doplnit dnešní 1.čtení. Hledala jsem jinou, a našla jsem tuto. A je ještě výstižnější. Kéž by se stala pravidelným povzdechem těch, kdo jsou nějak důležití. Nejen v církvi, ale celkově ve společnosti. Bez Božího Ducha jsme vydaní (jako jedinci i společenství) jen duchu světa, jenž vidí jen sebe a svou pravdu a zájem.

"My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který vychází z Boha."

Zde jsme, Pane, Duchu svatý, přijď k nám a zůstávej s námi, svou milostí se vlij do našich srdcí! Uč nás, co máme činit a kam dospět, ukaž nám, jak máme působit. Ty, jenž nadevše miluješ poctivost, nedopusť, abychom uvedli ve zmatek tvůj spravedlivý řád. Ať nás nesvede z cesty nevědomost, neovlivní lidská pochvala a přízeň, nepokazí úplatnost či falešné ohledy. Dej, ať nás s tebou pojí jedině tvá milost, abychom byli v tobě svorně zajedno a v ničem se neuchýlili od pravdy. Amen. (Z modlitby koncilních otců, 1962)