„Kdo to asi je, že ho poslouchá i vítr a moře?“

„Mistře, je ti to jedno, že hyneme?“ Probudil se, pohrozil větru a poručil moři: „Mlč! Buď zticha!“ A vítr ustal a zavládlo úplné ticho.
/Mk 4,38-39/

Ježíš utiší moře, v tehdejších představách sídlo démonů. Kéž je pro mě povzbuzující, že On zvládne to, 
na co naše síly nestačí. Musím si ovšem včas přiznat, že leccos je nad moje síly.

1. čtení Job 38,1.8-11
Kniha Job je napsána jako divadelní hra řešící otázku nezaviněného utrpení. Těžce zkoušený Job 
přestává důvěřovat v Boží dobrotu a jeho přátelé mu neumějí vysvětlit důvod jeho utrpení. Proto Job 
křičí přímo k Bohu a vyčítá mu svou situaci. Bůh přichází na scénu a ukazuje, že člověk nemá 
dostatečnou zkušenost (nebyl při stvoření světa: 38,4.19-21), nemá Boží znalosti (38,5n) ani schopnosti 
(náš text), aby Boha mohl osočovat.
Žalm 107
Konkrétní událost záchrany popisovaná v žalmu může odkazovat na mnoho situací z našeho vlastního 
života. Kdo něco takového zažil, může spolu se žalmistou chválit Pána.
2. čtení 2 Kor 5,14-17
Pavel se musel opakovaně potýkat s lidmi, kteří podrývali jeho autoritu. V předešlém textu dokonce 
uvažuje o konci života a Božím soudu. Jeho hlásání evangelia není motivováno úspěchem, touhou 
zalíbit se lidem, ale tím, co popisuje v našem textu.
Evangelium Mk 4,35-41
Po řeči v podobenstvích Marek předkládá čtyři zázraky (4,35 – 5,43), které mají pomoci učedníkům 
poznat, kdo Ježíš je. První zázrak ukazuje Krista jako vládce nad vodami. Mořské vody, jakožto 
nespoutaný a člověku nebezpečný živel, byly považovány za sídlo démonických sil. Vládnout nad 
mořem znamenalo být mocnější než síly zla.
www.vira.cz