Uniatské hodinky?
Jaká je to vůbec tradice, je to původní východní nebo je převzatá od Říma?

Nejsou tam divná písmenka, takže je to určitě z Říma a tudíž zavrženíhodné.

Sorry, o byzantském oficiu a jeho tradici u uniatů nevím skoro nic. Každopádně na žádné zjevné stopy pořímšťování jsem při zběžném proklikání nenarazil.

Což mi připomíná, že tahle diplomka https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/11218 cituje tajemnou publikaci "LITURGIE HODIN, Praha: Apoštolský exarchát Řeckokatolické církve v ČR, 2004", po které jsem zatím nikde nenašel ani stopy.

"Bez ambicí natočit věřícího do nějaké konkrétní polohy."

Výjimkou, která napoprvé zarazí, jsou orace postních férií. Modlitby na způsob "podívej se, Panebože, jak nám kručí v bříšku, a udělej to a ono" (co se v breviáři říkají od matutina po nonu a v misálu snad figurují jako kolekty, zatímco modlitba z nešpor by měla odpovídat modlitbě super populum) nedávají člověku moc prostoru pro to, aby mu v bříšku nekručelo. To ale samozřejmě není žádné natáčení, nýbrž nekompromisní usazení na místo. "Celá církev se postí (samozřejmě tělesně) a ty se, pokud nejseš starej a nemocnej, bez keců budeš postit taky."

https://www.facebook.com/Liturgie.cz/posts/pfbid0fonWckE7PHrKXYei9Huu2mpym1nqukEchvMnaJ9P4i37qhVazygNa6R1PB2S2nSDl Řehole káže mnišskou askezi - vědomou spolupráci s oním výše předestřeným formačním rozměrem liturgie v duchu aktivního očišťování. Žádné "sestoupit do našeho nitra a obohatit ho".

(ta antifona přežila i pokoncilní reformu, zpívá se teď k dopolední modlitbě)

Podle mečologů je čepel svatováclavského meče z raného středověku https://vedavyzkum.cz/rozhovory/rozhovory/jiri-kosta-mec-neslouzil-jen-k-zabijeni-silnejsi-byl-symbolicky-vyznam

Když si "meč svatého Václava" zahrál malou vedlejší roli v rámci církevní doušky k prezidentské inauguraci, budiž tu poznamenáno, že dromedarův ideální prezident by možnost zbraň ze svatovítského chrámového pokladu si osahat zdvořile odmítl jako nemístný odkaz na královskou korunovaci.

Já jsem měl vždycky za to, že Trenckovou roklí je zváno údolí jednoho z přítoků Bobrůvky a podle článku bych řekl, že Dromedar zůstával spíše na červené u samotné Bobrůvky, byť na stejné straně... Je tedy pravda, že ani tato cesta není vždy bezpečná a docela by mě zajímalo, jak vypadá po kůrovci.

"Já jsem měl vždycky za to, že Trenckovou roklí je zváno údolí jednoho z přítoků Bobrůvky a podle článku bych řekl, že Dromedar zůstával spíše na červené u samotné Bobrůvky"

Všechny možné druhy navigačních a místopisných zmatení u mě naprosto přicházejí v úvahu.

Myslím, že předem jsem o Trenckově rokli nevěděl nic (cesta na mapě jako cesta na mapě, pamětihodnosti po cestě jsem moc nepročítal) a když jsem prošel kolem toho trampského ohniště s na stromě pověšenou informační cedulí o rokli a o Trenckovi, začal jsem - snad tedy mylně - za Trenckovu rokli považovat celý ten úsek cesty, nakolik byl v mých očích roklovitý.

Nějak mi vytanulo na mysli "pastoribus gratia, gregis obsequentia". Tak jsem se na to kouknul. Ale předně to je jen "pastori", a pak je to v úplně jiné souvislosti, než orace. Prostě se tam vyjmenovávají nositelé různých funkcí (nobiscum orantibus) a za ně se tedy modlíme, prosíme.


http://choral.sdh.cz/?a=1&id=361

Jo, souhlasím v tomto ohledu s dromedarem, i když mi chlupy na zádech a tesáky v hubě apriori nerostou.

Nedávno mě nasral jeden z našich mainstreamových komentátorů větou, kterou komentoval něco, co se konzervativcům mého ražení nelíbí (a co zpravidla pozitivně kvituje dromedar): "Je to trend. Může se někomu nelíbit, ale to je asi tak vše, co proti tomu může dělat."

Nedá mi, abych tuto větu trochu zlomyslně nepoužil proti dromedarovi, i když se s ním v této věci shoduji.

Díky padlé lidské přirozenosti je podle mě lidstvo (jednotliví lidé) odsouzeno k neustálému aktivnímu odporu vůči trendům, s kterými nelze zdánlivě nic dělat, nechce-li skončit v situaci, kdy se ona padlost lidské přirozenosti projeví plnou silou a bez korektivu.

Ciste teoreticky. Co kdyz je padlost a vzdor proti prirozenosti soucasti prirozenosti? ;)

@JiKu Spíš nerozumím. Kde vidíte (pokud jde o liturgické modlení, příp. liturgii vůbec) trend, proti kterému se zdánlivě nedá nic dělat, příp. projev padlosti lidské přirozenosti plnou silou a bez korektivu?

Díky moc. Je to velmi čtivé.

Dromedáří vánoce již zítra. Budou večerní chvály, nebo večerní chvály?

Tak ani nešpory, ani charoši, ale koncert (tematicky nesouvisejících) hudebních Prachtstücků z repertoáru starého a nabušeného chrámového sboru z Plzně, prokládané řečněním pp. bb. Baxanta a Kročila.

On zabil mocné krále,
jeho milosrdenství trvá navěky.