Bavíte se s lidmi, které neznáte?
Bavíte se s lidmi, které neznáte, které běžně potkáváte na ulici? Nebo se běžně bavíte jen s těmi, které znáte ať už věřící či nevěřící? Podotýkám, že mluvím o reálných stycích s lidma v životě, ne o internetu. Pojďme se bavit na téma odosobnění ve společnosti a co může udělat každý jeden z nás pro to, abychom na sebe byli milejší.
Ve naší společnosti panuje velká míra nedůvěry k cizím lidem, soběstřednosti a nezájmu o druhé. Lidé se snaží koukat jinam, aby jeden druhého neurazili, vyhýbají se pohledy jako za komunismu. Nevím proč to tak je, ale možná je tu spojitost s komunismem jako nějakým přežitkem z té doby. Komunismus totiž lidi naučil, že si mají hledět svého a nemají strkat nos do cizích věcí.
Podívejte se, co by se stalo, pokud byste cizímu člověku řekli: "Dobrý den. Jak se dneska máte?". Může to být náhodný člověk, se kterým právě cestujete ve vlaku nebo autobusem. Může to být člověk, se kterým stojíte ve frontě u pokladny. Byli byste schopni navázat takovou komunikaci? Případně se dá tématika změnit i jiným směrem, tak aby vyzněla pozitivně, například někomu pochválit oblečení či nějakou charakterovou vlastnost. Ano, je to sice cizí člověk, ale je to příležitost jak probourat bariéru, kterou podle mého názoru v lidech zanechal komunismus. Lidi se k tobě opravdu chovají nevraživě, ale nejhorší na tom je, že sami si na to mohou stěžovat, ale neudělají nic. Proto uvažuju nad tím co jsem schopen udělat a zda bych byl schopen posunout své hranice, abych byl světlem světa. Neboť pán Ježíš řekl, že my jsme světlem světa, město ležící na hoře nemůže být skryto. Také lampa se neschovává pod postel a nepoložíte na ní krabici, ale měli byste světlo nechat svítit na ostatní. Tohle vyloženě vyžaduje aktivitu. Jelikož pokud člověk nepřekoná počáteční strach, nedostane se nikam a bude jeden z nich. Takže s Duchem Svatým, snad mě Bůh povede. Vnímám to tak, že by to bylo dobré.
Ještě k tomu komunismu, já tohoto ducha komunismu stále vnímám i na internetu. I když do internetových diskusí se už asi tak rok nezapojuju (zde je to vyjímka, páč zde tomu nevěnuji mnoho času). Projevuje se to jako značná netolerance k tomu, když chcete projevit svou víru veřejně. Nedávno jsem se zašel po roce podívat na jistou diskusi, kde jsem přispěl a poslal příspěvek, jehož předmětem bylo to, že lidé spoléhají na svoje slutky a úspěchy, kterých v životě dosáhli, ale potřebují poznat Ježíše, Božího syna. Nato mi tento příspěvek moderátor vyřadil s tím, že jsem prý porušil pravidla (snaha vysvětlit jaká pravidla jsem porušil naprosto nulová; a tuto mou otázku moderátor opět vyřadil, jako bych tím porušoval pravidla; v pravidlech nic na tototo téma). Pak jsem si založil diskusi, ve které jsem chtěl reagovat na vzkaz jedné ženy (protože mi nebylo umožněno reagovat na ní v té diskusi), kde jsem se ji zeptal právě na to téma odosobnění o kterém teď píšu tuto diskusi. Zeptal jsem se ji jestli danou uživatelku osobně zná, protože lidi nosí masky a nemají tam uvedená pravá jména, takže se nemohou znát. Přesto o ní prohlásila, něco jako by ji velmi dobře osobně znala. Pak jsem reagoval na příspěvky ve smyslu, že lidé nosí masky a přetvařují se a že internet je plný zla a že na dané diskusi je to velmi dobře vidět (už protože na tyto moje posty o maskách a přetvářce lidi reagovali negativně, jakobych je napadal, přitom jsem jen konstatoval obecná fakta). Následně mi tuto mou diskusi uzavřeli (neporušil jsem žádné pravidla) takže jsem už nemohl ani reagovat a nikdo tam nemohl psát. Pak jsem chtěl založit nové vlákno, ve kterém jsem pozval lidi z diskuse k osobnímu setkání a tato moje diskuse nebyla schválena, ačkoliv všichni ostatní si tam mohli založit cokoliv chtěli a já se choval slušně. Takže zde vidíte, jak vlastně dopadlo, to že jsem se přiznal k tomu, že jsem věřící. Setkalo se to s automatickou netolerancí a nenávistí na webu, který se tváří jakože tolerantní a nápomocný. Lidi co to tam vedou a spravují o sobě tvrdí navzájem jak jsou strašně hodní a nestranní, ale přitom zablokují člověka jen kvůli tomu že napíše že je věřící nebo kvůli tomu že napíše, že lidi na internetu nosí masky a že internet je semeniště zla. Podle mě je to stále duchem komunismu, ten se projevuje potřebou manipulovat lidmi, udržovat si moc a určovat kdo smí a kdo nesmí do diskuse vstupovat. Připomínám, že šlo o veřejný prostor, byď provozovaný nějakým soukromníkem, ale lidmi, kteří jsou očividně silně ovlivněni komunismem (jeden z jejich členů sám nazval to místo "komunitou", což je absurdní, když se ti lidé neznají takže netvoří žádnou společnost). Komunita je zase něco co je víceméně uzavřené a to slovo tvoří základ slova komunismus. Proto tomu tak věřím, že opravdu tento národ je velmi silně ovlivněn duchem komunismu, hlavně ta starší generace, která nemá co na práci a zkrátka, když jsem někomu šlápl na kuří oko, tím že jsem jejich životní cíle označil za nezdravé, ba jsem se pokusil navázat s někým naživot. Bylo mi řečeno, že prý jsem nebezpečný a na lidi jako já je třeba si dát pozor, ačkoliv jsem proti nikomu nevedl žádný osobní útok. Tohle mi připomíná velmi silně komunismus, protože ten se projevuje přesně takto - nesmíte chodit za lidmi a mluvit s nimi co si myslí. Nesmíte to dělat veřejně, ani skrytě, nebo budete označeni za nepřátele a podvraceče společnosti. Byl jsem takto označen.
A právě tato zkušenost mě motivuje, abych se postavil proti tomuto duchu zla, kterému se společnost poddává. Být jiný, být světlem světa, zkusit to, odlišovat se. On pak člověk dříve nebo později narazí na hubu, dostane schytáno "co se staráš", ale světlo svítí na lidi dobré i zlé.
Možná to znáte, možná se vám to stalo taky, že za vaši snahu a zájem jste dostali nadáno. Člověk by ale rozhodně neměl podlehnout dojmu, že by měl zalézt do kouta a neukazovat se na veřejnosti. Přesně to by si mnozí komunisté přáli, ale je to jen projev náboženské nesnášenlivosti a diskriminace v ČR. My máme právo vyčnívat a nemusíme se za svou víru stydět. Tedy ať už o ní jen mluvíme nebo ať projevujeme konkrétní zájem o člověka bez slov o víře.
Ve naší společnosti panuje velká míra nedůvěry k cizím lidem, soběstřednosti a nezájmu o druhé. Lidé se snaží koukat jinam, aby jeden druhého neurazili, vyhýbají se pohledy jako za komunismu. Nevím proč to tak je, ale možná je tu spojitost s komunismem jako nějakým přežitkem z té doby. Komunismus totiž lidi naučil, že si mají hledět svého a nemají strkat nos do cizích věcí.
Podívejte se, co by se stalo, pokud byste cizímu člověku řekli: "Dobrý den. Jak se dneska máte?". Může to být náhodný člověk, se kterým právě cestujete ve vlaku nebo autobusem. Může to být člověk, se kterým stojíte ve frontě u pokladny. Byli byste schopni navázat takovou komunikaci? Případně se dá tématika změnit i jiným směrem, tak aby vyzněla pozitivně, například někomu pochválit oblečení či nějakou charakterovou vlastnost. Ano, je to sice cizí člověk, ale je to příležitost jak probourat bariéru, kterou podle mého názoru v lidech zanechal komunismus. Lidi se k tobě opravdu chovají nevraživě, ale nejhorší na tom je, že sami si na to mohou stěžovat, ale neudělají nic. Proto uvažuju nad tím co jsem schopen udělat a zda bych byl schopen posunout své hranice, abych byl světlem světa. Neboť pán Ježíš řekl, že my jsme světlem světa, město ležící na hoře nemůže být skryto. Také lampa se neschovává pod postel a nepoložíte na ní krabici, ale měli byste světlo nechat svítit na ostatní. Tohle vyloženě vyžaduje aktivitu. Jelikož pokud člověk nepřekoná počáteční strach, nedostane se nikam a bude jeden z nich. Takže s Duchem Svatým, snad mě Bůh povede. Vnímám to tak, že by to bylo dobré.
Ještě k tomu komunismu, já tohoto ducha komunismu stále vnímám i na internetu. I když do internetových diskusí se už asi tak rok nezapojuju (zde je to vyjímka, páč zde tomu nevěnuji mnoho času). Projevuje se to jako značná netolerance k tomu, když chcete projevit svou víru veřejně. Nedávno jsem se zašel po roce podívat na jistou diskusi, kde jsem přispěl a poslal příspěvek, jehož předmětem bylo to, že lidé spoléhají na svoje slutky a úspěchy, kterých v životě dosáhli, ale potřebují poznat Ježíše, Božího syna. Nato mi tento příspěvek moderátor vyřadil s tím, že jsem prý porušil pravidla (snaha vysvětlit jaká pravidla jsem porušil naprosto nulová; a tuto mou otázku moderátor opět vyřadil, jako bych tím porušoval pravidla; v pravidlech nic na tototo téma). Pak jsem si založil diskusi, ve které jsem chtěl reagovat na vzkaz jedné ženy (protože mi nebylo umožněno reagovat na ní v té diskusi), kde jsem se ji zeptal právě na to téma odosobnění o kterém teď píšu tuto diskusi. Zeptal jsem se ji jestli danou uživatelku osobně zná, protože lidi nosí masky a nemají tam uvedená pravá jména, takže se nemohou znát. Přesto o ní prohlásila, něco jako by ji velmi dobře osobně znala. Pak jsem reagoval na příspěvky ve smyslu, že lidé nosí masky a přetvařují se a že internet je plný zla a že na dané diskusi je to velmi dobře vidět (už protože na tyto moje posty o maskách a přetvářce lidi reagovali negativně, jakobych je napadal, přitom jsem jen konstatoval obecná fakta). Následně mi tuto mou diskusi uzavřeli (neporušil jsem žádné pravidla) takže jsem už nemohl ani reagovat a nikdo tam nemohl psát. Pak jsem chtěl založit nové vlákno, ve kterém jsem pozval lidi z diskuse k osobnímu setkání a tato moje diskuse nebyla schválena, ačkoliv všichni ostatní si tam mohli založit cokoliv chtěli a já se choval slušně. Takže zde vidíte, jak vlastně dopadlo, to že jsem se přiznal k tomu, že jsem věřící. Setkalo se to s automatickou netolerancí a nenávistí na webu, který se tváří jakože tolerantní a nápomocný. Lidi co to tam vedou a spravují o sobě tvrdí navzájem jak jsou strašně hodní a nestranní, ale přitom zablokují člověka jen kvůli tomu že napíše že je věřící nebo kvůli tomu že napíše, že lidi na internetu nosí masky a že internet je semeniště zla. Podle mě je to stále duchem komunismu, ten se projevuje potřebou manipulovat lidmi, udržovat si moc a určovat kdo smí a kdo nesmí do diskuse vstupovat. Připomínám, že šlo o veřejný prostor, byď provozovaný nějakým soukromníkem, ale lidmi, kteří jsou očividně silně ovlivněni komunismem (jeden z jejich členů sám nazval to místo "komunitou", což je absurdní, když se ti lidé neznají takže netvoří žádnou společnost). Komunita je zase něco co je víceméně uzavřené a to slovo tvoří základ slova komunismus. Proto tomu tak věřím, že opravdu tento národ je velmi silně ovlivněn duchem komunismu, hlavně ta starší generace, která nemá co na práci a zkrátka, když jsem někomu šlápl na kuří oko, tím že jsem jejich životní cíle označil za nezdravé, ba jsem se pokusil navázat s někým naživot. Bylo mi řečeno, že prý jsem nebezpečný a na lidi jako já je třeba si dát pozor, ačkoliv jsem proti nikomu nevedl žádný osobní útok. Tohle mi připomíná velmi silně komunismus, protože ten se projevuje přesně takto - nesmíte chodit za lidmi a mluvit s nimi co si myslí. Nesmíte to dělat veřejně, ani skrytě, nebo budete označeni za nepřátele a podvraceče společnosti. Byl jsem takto označen.
A právě tato zkušenost mě motivuje, abych se postavil proti tomuto duchu zla, kterému se společnost poddává. Být jiný, být světlem světa, zkusit to, odlišovat se. On pak člověk dříve nebo později narazí na hubu, dostane schytáno "co se staráš", ale světlo svítí na lidi dobré i zlé.
Možná to znáte, možná se vám to stalo taky, že za vaši snahu a zájem jste dostali nadáno. Člověk by ale rozhodně neměl podlehnout dojmu, že by měl zalézt do kouta a neukazovat se na veřejnosti. Přesně to by si mnozí komunisté přáli, ale je to jen projev náboženské nesnášenlivosti a diskriminace v ČR. My máme právo vyčnívat a nemusíme se za svou víru stydět. Tedy ať už o ní jen mluvíme nebo ať projevujeme konkrétní zájem o člověka bez slov o víře.
Komentář upraven .
Tvůj "duch zla" není třeba nic než místní zvyklosti a kultura. Člověk se párkrát spálí a potom si už udržuje od druhých odstup. Také jsem slyšel, že jsou např velké rozdíly mezi severními a jižními národy co se týče osobního prostoru.
Myslím že je důležité rozlišovat mezi duchem zla a duchem Božím. Pojmenovat věci je v tomto případě důležité, neboť správné pojmenování ukazuje na fakt, že danou situaci lze díky Bohu změnit. Neboť je to Bůh kdo nás osvobozuje ze zajetí zatrpklosti, neodpuštění a různých duševních traumat a dává nám sílu a bezprostřední svobodu radovat se ze života. Lidé, kteří žijí v zatrklosti a uzavřenosti či izolovanosti nemohou fungovat zdravě (radostně, ap.; chtěl jsem napsat "normálně", ale zde bych narazil na problém definice normálnosti a problém relativismu); je to dáno tím, že člověk je společenský a emocionální tvor. Poslední věta tvého příspěvku ve mě vyvolává dojem jako bychom se tedy měli smířit se situací, s tím že tak to prostě je a nemá smysl snažit se to měnit, protože každý jsme jiný. Nicméně důležité je to, že Bůh nás nepovolal k životu v izolovanosti a neosobním projevům, ale k tomu, abychom milovali jeden druhého, což logicky nejde pokud budeme neosobní a uzavření do sebe. Neosobní chování vede k ignoranci a přehlížení lidí, lidi se chovají bezohledně jeden k druhému. Myslím že to není pevné kulturní nastavení, jde o to příjmout směr, který má pro nás připravený Bůh, Boží cesta je taková, že bychom měli být připravedni lidem pomáhat, ne se odvracet a vyhýbat druhým či starat jen o sebe.
Komentář upraven .
Já se rád bavím s cizími lidmi. Vidím v tom to, že se člověk obohatí o nové zkušenosti, pozná nové lidi a naučí se komunikovat :). Sám může druhé potěšit a povzbudit :)
Bavím.
Je dobré sa rozprávať s akýmikoľvek ľuďmi, bez ohľadu na to akej je viery a aké vyznáva hodnoty. Ako písal Jarda, vždy to človeka obohatí aspoň o niečo a ty druhého človeka tiež.
V rámci profese a prostředí, kde se pohybuji, tak ano. Jinak ne. Spíše jsem oslovena druhými (myšleno v MHD, vlacích, letadle, v restauraci atd.)
Nebavím.
mne bavení se s cizíma lidma živí :-)
Nebavim
občas :D
Celé evangelium je o tom bavit se s "cizími lidmi".
RealToItek: Posílám jedničku s hvězdičkou, ale hlavně jim nevykládej, že Bůh je jen v jedné osobě, to by nebylo evangelické (biblické).
Jediný Bůh je Svatý Duch. Může působit v tolika osobách kolik bude chtít. "Jsem ten, který jsem, který budu"
@Real: Podle tvojí teorie by byl Bůh schizofrenik. Ale není: Protože Ježíš řekl:
Jan 5:19 Ježíš jim tedy odpověděl: "Amen, amen, říkám vám: Syn nemůže sám od sebe dělat nic, jedině to, co vidí dělat Otce. Neboť cokoli dělá on, to podobně dělá i Syn.
Jan 5:30 Já nemohu dělat nic sám od sebe. Jak slyším, tak soudím a můj soud je spravedlivý, protože nehledám svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal, Otcovu."
Nejsi schopen kázat zdravé (pravé) evangelium, když budeš lidem tvrdit, že Bůh existuje jen v jedné osobě. Ježíš říká že slyší Otce a Otec ho poslal. Přitom nemyslí tělesného otce, ale Otce nebeského. Takže tam jsou minimálně dvě osoby. Ale myslím, že toto pochopí i nevěřící člověk... Ty máš hold problém, že nevěříš Božímu slovu, nebereš to vážně a upřímně. Ale Ježíš řekl, "Amen, říkám vám, že jestli se neobrátíte a nebudete jako malé děti, vůbec do nebeského království nevejdete." ... Ber písmo tak jak to Ježíš řekl: řekl, že slyší Otce a říká a dělá cokoliv mu Otec řekne. Toto pochopí i malé dítě. A pokud nevěříš, tak se zkus zeptat malého dítěte.
Jan 5:19 Ježíš jim tedy odpověděl: "Amen, amen, říkám vám: Syn nemůže sám od sebe dělat nic, jedině to, co vidí dělat Otce. Neboť cokoli dělá on, to podobně dělá i Syn.
Jan 5:30 Já nemohu dělat nic sám od sebe. Jak slyším, tak soudím a můj soud je spravedlivý, protože nehledám svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal, Otcovu."
Nejsi schopen kázat zdravé (pravé) evangelium, když budeš lidem tvrdit, že Bůh existuje jen v jedné osobě. Ježíš říká že slyší Otce a Otec ho poslal. Přitom nemyslí tělesného otce, ale Otce nebeského. Takže tam jsou minimálně dvě osoby. Ale myslím, že toto pochopí i nevěřící člověk... Ty máš hold problém, že nevěříš Božímu slovu, nebereš to vážně a upřímně. Ale Ježíš řekl, "Amen, říkám vám, že jestli se neobrátíte a nebudete jako malé děti, vůbec do nebeského království nevejdete." ... Ber písmo tak jak to Ježíš řekl: řekl, že slyší Otce a říká a dělá cokoliv mu Otec řekne. Toto pochopí i malé dítě. A pokud nevěříš, tak se zkus zeptat malého dítěte.
Já a Otec jsme jedno
22Slávu, kterou jsi mi dal, jsem dal jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno — 23já v nich a ty ve mně, aby byli přivedeni k dokonalé jednotě a aby svět poznával, že jsi mne poslal ty a že je miluješ tak, jako miluješ mne.
17Protože je jeden chléb, jsme jedno tělo, ač jsme mnozí, neboť všichni jsme toho jednoho chleba účastni.
1Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. 2To bylo na počátku u Boha. 3Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic, co je.
Jak Otec tak syn jsou Svatým duchem. Rozdíl je jen ve velikosti "časoprostoru".
Naopak držím se Svatého písma a nevěřím lidské nauce o "trojici"
Píšeš :
"Nejsi schopen kázat zdravé (pravé) evangelium, když budeš lidem tvrdit, že Bůh existuje jen v jedné osobě"
na to ti mohu odpovědět, že nejsi kázat pravé evangelium protože tvrdíš, že Bůh je trojice...ve třech osobách.
A vůbec si mě nepochopil... neříkám, že Bůh je v jedné osobě !!!!. Říkám, že Bůh je Svatý Duch a ten může působit v tolika osobách kolika chce... nebo kolik osob ho (Ježíše-Svatého ducha) přijme.
22Slávu, kterou jsi mi dal, jsem dal jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno — 23já v nich a ty ve mně, aby byli přivedeni k dokonalé jednotě a aby svět poznával, že jsi mne poslal ty a že je miluješ tak, jako miluješ mne.
17Protože je jeden chléb, jsme jedno tělo, ač jsme mnozí, neboť všichni jsme toho jednoho chleba účastni.
1Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. 2To bylo na počátku u Boha. 3Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic, co je.
Jak Otec tak syn jsou Svatým duchem. Rozdíl je jen ve velikosti "časoprostoru".
Naopak držím se Svatého písma a nevěřím lidské nauce o "trojici"
Píšeš :
"Nejsi schopen kázat zdravé (pravé) evangelium, když budeš lidem tvrdit, že Bůh existuje jen v jedné osobě"
na to ti mohu odpovědět, že nejsi kázat pravé evangelium protože tvrdíš, že Bůh je trojice...ve třech osobách.
A vůbec si mě nepochopil... neříkám, že Bůh je v jedné osobě !!!!. Říkám, že Bůh je Svatý Duch a ten může působit v tolika osobách kolika chce... nebo kolik osob ho (Ježíše-Svatého ducha) přijme.
Já ale mluvím o tom, že Bůh existoval ve třech osobách již před tím, než stvořil člověka. Tito tři jsou jedno: Otec, Syn a Duch Svatý. To jsou tři osoby (tedy Boží trojice). Přestože jsou jedno. Jednoduše se to dá vysvětlit tak, když by si měl na sklu barevně nakreslený obrázek žlutou barvou a pak by si ty samé obrázky nakreslil na další dvě skla v jiné barvě: v modré a červené a překryl by si ty obrázky a budeš skre ně svítít bílým světlem, nedostaneš obrázek modrý, aniž žlutý, ani červený, ale mix všech barev. Ty barvy jsou jedno, protože jsou slité dohromady.
Trojice... to je naprostá fikce vycházející z nepochopení Svatého písma. Ve Svatém písmu je jasně psáno, že Bůh je jediný a je Duch.
Kdyby byl Bůh trojicí osob, neplatilo by to co je psáno ve Svatém písmu. Konkrétně by pak už Bůh nebyl neomezený ale právě omezený touto trojící a tedy jak časem i prostorem.
Kdyby byl Bůh trojicí osob, neplatilo by to co je psáno ve Svatém písmu. Konkrétně by pak už Bůh nebyl neomezený ale právě omezený touto trojící a tedy jak časem i prostorem.
Ježíš říká : 31Proto vám pravím: Každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu odpuštěno nebude. 32A tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale tomu, kdo by promluvil proti Duchu Svatému, nebude odpuštěno ani v tomto věku, ani v budoucím.“
Pokud by byla "trojice" pravdou, Ježíš by takhle vůbec nehovořil. Zde jasně říká, že hříchy proti němu němu jako synu člověka budou odpuštěny... nikoliv však proti Svatému duchu.
V rámci logiky "trojice" by pak byl Svatý Duch nadřazen jak Otci tak i Ježíši a nebyli by pak jedním.
Naopak z řeči mého pána Ježíše je jasné, že jediným Bohem je Svatý Duch.
Je jen otázkou jestli je "trojice" rouháním proti Svatému duchu... za mě jednoznačně ano.
Pokud by byla "trojice" pravdou, Ježíš by takhle vůbec nehovořil. Zde jasně říká, že hříchy proti němu němu jako synu člověka budou odpuštěny... nikoliv však proti Svatému duchu.
V rámci logiky "trojice" by pak byl Svatý Duch nadřazen jak Otci tak i Ježíši a nebyli by pak jedním.
Naopak z řeči mého pána Ježíše je jasné, že jediným Bohem je Svatý Duch.
Je jen otázkou jestli je "trojice" rouháním proti Svatému duchu... za mě jednoznačně ano.
- 1
- 2