Bratři! O pannách mi Pán nedal žádný příkaz. Ale dávám radu, protože jsem dosáhl od milosrdného Pána toho, že se mi může věřit. Myslím tedy, že je to dobré pro nynější strasti – ano, je to pro člověka dobré, aby zůstal tak, jak je. Jsi vázán k manželce? Nevyhledávej rozluku. Jsi svobodný? Nehledej si ženu. Ale i když se oženíš, nehřešíš, a vdá-li se některé děvče, nehřeší. Takoví lidé však budou mít tělesná trápení, a toho bych vás chtěl ušetřit. Ale říkám, bratři, toto: Čas je krátký. Proto ti, kdo mají manželku, ať žijí, jako by ji neměli, a ti, kdo pláčou, jako by neplakali, a ti, kdo se radují, jako by se neradovali, a ti, kdo kupují, jako by jim nemělo zůstat nic, a ti, kdo užívají tohoto světa, jako by ho nevyužívali, neboť tento viditelný svět pomíjí.Z prvního čtení (1 Kor 7,25-31).

V listě Korintským Pavel několikrát opakuje, že každý má zůstat ve stavu, ve kterém byl povolán . Chce věřící povzbudit, aby se zcela zaměřili na přicházející nepomíjivý svět. Pro ty, kteří byli svobodní, když se obrátili, to obvykle znamenalo svobodnými i zůstat. Možná mnozí křesťané v Korintě chtěli přerušit svůj manželský život, aby mohli být volnější pro duchovní úkoly. O tom jim Pavel píše, že by si sice přál, aby každý byl svobodný jako je on, ale i bratr, který se ožení, je od Boha požehnán dary, kterými může sloužit a neměl by se snažit od manželky oddělit. Na druhou stranu napomíná i křesťany žijící v manželském svazku, aby si byli vědomi pomíjivého charakteru manželství a stavěli manželský život až za věci, které jsou spojeny s nepomíjivým světem se zaměřením na  očekávání druhého příchodu Ježíše Krista  a věčného života.

Z  evangelia (Lk 6,20-26):Ježíš se zahleděl na učedníky a řekl: „Blahoslavení, vy chudí, neboť vaše je Boží království. Blahoslavení, kdo nyní hladovíte, neboť budete nasyceni. Blahoslavení, kdo nyní pláčete, neboť se budete smát. Blahoslavení jste, když vás budou lidé nenávidět, když vás vyloučí ze svého středu, potupí a vaše jméno vyškrtnou jako prokleté kvůli Synu člověka. Radujte se v ten den a jásejte, máte totiž v nebi velkou odměnu; vždyť stejně se chovali jejich předkové k prorokům! Ale běda vám, boháči, neboť už máte své potěšení. Běda vám, kdo jste nyní nasycení, neboť budete hladovět. Běda vám, kdo se nyní smějete, neboť budete naříkat a plakat. Běda, když vás budou všichni lidé chválit; vždyť stejně se chovali jejich předkové k falešným prorokům!“

Ježíš převrací hodnoty, které bychom normálně považovali za žádoucí. Žádá nás, abychom si uvědomili, že nežijeme jen proto, abychom byli šťastní v tomto životě, a že bychom si měli klást hlubší otázku po hodnotě našeho způsobu života ve světle toho, co si s sebou můžeme přinést do věčného života. Lukášovo tzv. kázání na rovině spolu s kázáním na hoře u Matouše jsou pokládána za jakýsi manifest křesťanství – představení základních hodnot a ideálů křesťanského života. Jsou výzvou ke svobodě ode všeho, co není Bůh, aby byl náš život směrován k Bohu, našemu cíli. Není snadné jim rozumět a řídit se jimi.

Odkaz  na    liturgické  texty z lekcionáře  k bohoslužbě  slova na středu 7.9.2022.

1. čtení: 1 Kor 7,25-31

Žalmy: Žl 45,11-12.14-15.16-17,   odpověď: Slyš, dcero, pohleď a naslouchej.

Evangelium: Lk 6,20-26