Bratři! Ať se každý na nás dívá jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství. A když tedy někdo něco spravuje, požaduje se ovšem od něho, aby na něj bylo spolehnutí. Mně na tom pramálo záleží, abych byl posuzován od vás nebo od nějakého jiného lidského soudu. Ale ani já sám sebe neposuzuji. Moje svědomí mně sice nic nevyčítá, ale tím ještě nejsem ospravedlněn. Úsudek o mně patří Pánu. Proto nic nesuďte předčasně, než přijde Pán. On také vynese na světlo věci, které jsou dosud ukryty v temnotách, a učiní, že bude zřejmé, jaké měl kdo úmysly. A teprve tehdy může každý dostat od Boha chválu. Z prvního čtení    (1 Kor 4,1-5).

Pavel v listě Korinťanům vychází ze slov Ježíšových, která pronesl v jiné souvislosti: „Tak i vy, až uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: Jsme jenom služebníci. Udělali jsme, co jsme byli povinni udělat“ (Lk 17,10).Sám se pokládá za jednoho ze správců Božích tajemství, kteří jsou Božími služebníky, vybavenými schopnostmi rozdělovat a předávat dary pocházející od Boha. To je také charakteristika apoštolské služby věřícím. A ten, kdo má právo za to posuzovat apoštola, je v posledním důsledku jedině Pán. 

Z  evangelia (Lk 5,33-39): Farizeové a učitelé Zákona řekli Ježíšovi: „Janovi učedníci se často postí a konají modlitby, stejně i učedníci farizeů, ale tvoji jedí a pijí.“ Ježíš jim odpověděl: „Můžete nutit hosty na svatbě, aby se postili, dokud je ženich mezi nimi? Přijdou však dny, kdy jim ženicha vezmou, a v těch dnech se potom budou postit.“ Pověděl jim také toto přirovnání: „Nikdo neustřihne na záplatu kus z nových šatů a nevsadí na staré šaty, jinak rozstřihne nové šaty a na staré se záplata z nových nehodí. A nikdo nenalévá mladé víno do starých měchů, jinak mladé víno měchy roztrhne, vyteče a měchy přijdou nazmar. Ale mladé víno se musí nalévat do nových měchů. A žádný, kdo pije staré, nechce nové. Řekne totiž: To staré je lepší.“

Ježíš se v odpovědi na otázku identifikuje se „ženichem“, s postavou, která symbolizovala Boha. „Svatba“ pak byla znamením jednoty Boha s jeho vyvoleným lidem. Ježíš se tím staví na Boží úroveň. V Ježíšovi se Bůh sjednocuje se svým lidem a je novým vínem, které všem přináší radost a tím naplňuje a nahrazuje Starý zákon. Stává se nám, že místo abychom v životě provedli potřebnou hlubší změnu, pokoušíme se vyhnout námaze a věc jenom obcházíme nebo záplatujeme. Modlitba je skvělým prostředkem jak nechat Boha, aby nám sdělil, že bychom měli v životě něco změnit. Bůh v nás dokáže působit hlouběji, než se odvážíme žádat nebo si představit. Nechme ho, aby nás vedl, a naslouchejme mu. Bohu se dá důvěřovat. Abychom dosáhli věčného života v Ježíšově přítomnosti, musíme být připraveni měnit své způsoby jednání a rozhodování. 

Odkaz  na    liturgické  texty z lekcionáře  kbohoslužbě  slova na pátek 2.9.2022.

1. čtení: 1 Kor 4,1-5

 Žalmy: Žl 37,3-4.5-6.27-28.39-40, odpověď: Spravedlivým přichází spása od Hospodina.

Evangelium:  Lk 5,33-39