Já bych to viděl jinak. Bůh ti může vzít úplně vše, jen tohle ne. Jen slaboch se poníží a odevzdá i to poslední co měl.
Takže je to podle mně celé úplně jinak. Bůh je partner, nikoli otrokář! Není pýcha vyžadovat po Bohu partnerství, není nadutost a arogance být si vědom své ceny v Božím stvoření. Tak jako člověk miluje své rodiče, respektuje je a zahrnuje svým vděkem, tak podobně má milovat i Boha.
Cítit se bezpečný na podlaze není zdravé. To je závislost a Bůh, podle mně, touží po svobodě. Touží po lidech co spoluvytvářejí jeho dílo, nikoli po lidech co se plazí dole v prachu, paralyzováni strachem a čekající na jeho milost.
Myslím, že Tomáš to vystihl přesně: "Pán můj a Bůh můj.":-) Ano, žádný otrokář, souhlasím. Ale o partnerovi tam nějak nemluvil...;-) Asi si byl vědom toho, že Stvořitel jej o tolik převyšuje, že v něm viděl rovnou svého Pána, ne parťáka... Jediná dobrá závislost je závislost na Bohu - říkají teologové. Ano, člověka Bůh určil správcem nad zemí, takže od stvoření světa má člověk Bohu pomáhat ve stvořitelském díle a Bůh miluje lidskou svobodu a lidská rozhodnutí, jen aby nebyly hříšné... A 365krát v Bibli Bůh připomíná, ať se nebojíme - tzn. máme to mít na paměti každý den v roce. Přesto všechno křesťané prosí Ježíše - "Ježíši tichý a pokorný srdcem, přetvoř naše srdce podle srdce svého." Pokora neznamená ustrašenost a slabošství. I lidé velmi úspěšní mohou být pokorní. Jakto? To je tajemství...;-)
Já bych to viděl jinak. Bůh ti může vzít úplně vše, jen tohle ne. Jen slaboch se poníží a odevzdá i to poslední co měl.
Takže je to podle mně celé úplně jinak. Bůh je partner, nikoli otrokář! Není pýcha vyžadovat po Bohu partnerství, není nadutost a arogance být si vědom své ceny v Božím stvoření. Tak jako člověk miluje své rodiče, respektuje je a zahrnuje svým vděkem, tak podobně má milovat i Boha.
Cítit se bezpečný na podlaze není zdravé. To je závislost a Bůh, podle mně, touží po svobodě. Touží po lidech co spoluvytvářejí jeho dílo, nikoli po lidech co se plazí dole v prachu, paralyzováni strachem a čekající na jeho milost.
Myslím, že Tomáš to vystihl přesně: "Pán můj a Bůh můj.":-) Ano, žádný otrokář, souhlasím. Ale o partnerovi tam nějak nemluvil...;-) Asi si byl vědom toho, že Stvořitel jej o tolik převyšuje, že v něm viděl rovnou svého Pána, ne parťáka... Jediná dobrá závislost je závislost na Bohu - říkají teologové. Ano, člověka Bůh určil správcem nad zemí, takže od stvoření světa má člověk Bohu pomáhat ve stvořitelském díle a Bůh miluje lidskou svobodu a lidská rozhodnutí, jen aby nebyly hříšné... A 365krát v Bibli Bůh připomíná, ať se nebojíme - tzn. máme to mít na paměti každý den v roce. Přesto všechno křesťané prosí Ježíše - "Ježíši tichý a pokorný srdcem, přetvoř naše srdce podle srdce svého." Pokora neznamená ustrašenost a slabošství. I lidé velmi úspěšní mohou být pokorní. Jakto? To je tajemství...;-)