Má ten příběh nějaké vyústění, pointu nebo ponaučení? :)

herby, já v tom vidím Boha a nás. :)
Tj. žena v příběhu je Bůh, který se o nás s láskou stará a my jsme ten manžel, který si najde jednou týdně hodinku na to jít na mši a přitom už se těšíme, až bude zase doma....

Ano, myslím, že má :) Pokud jsem to teda pochopila správně. Tak trochu v tom muži vidím sebe.. Celý týden jsem zaneprázdněná běžnými starostmi, školou, nebaví mě učení, na všem vidím to horší místo toho, abych byla vděčná za to všechno, co mám. Večerní modlitbu většinou zkrouhnu na jeden otčenáš a zdrávas, někdy už jsem tak unavená, že u toho prostě usnu (ach jak jsem se poznávala v učednících, kteří nevydrželi s Ježíšem bdít - zrovna ve chvíli, kdy se cítil tak sám..) A v neděli se člověk ráno vyhrabe z postele, doplazí se do kostela, chvíli poslouchá, ale v duchu už se vidí doma, přemýšlí co všechno ještě musí stihnout a pak celý týden nanovo..
Naštěstí je tu vždycky možnost "začít znovu" :)

Hezké a upřímné;) Mám podobnou zkušenost s otevřeností britských věřících;)