A je to tady, pecka roku! Machr nad machry, ústřední mystik provincie kapucínů v ČR br. Maxmilián Gottwald mluvil na vlnách Radia Proglas! A právě zde krásně představil týden pro mladé v klášteře v Sušici. Jeho poselství dnešnímu světu si můžete poslechnout v těch pidi odkazech - text kolem jest pouhým bulvárním obkecáváním pravověrného svědectví chudého řeholníka z řádu kapucínského! http://www.proglas.cz/detail-clanku/v-susickem-klastere-kapucinu-probiha-netradicni-tyden-pro-mlade.html
Na dnešní svátek sv. Benedikta, mého biřmovacího patrona, na mě padla ranní služba - tedy jsem díky tomu přesně dle řehole započal modlitbou ještě za tmy před rozbřeskem. Trojjediný nám dopřává krásné podobné dárky :-)
To, jakou podobu má pokoncilní liturgie neovlivním-je pevně dána a já se jí účastním.
To ale není pravda. Daleko spíš to platí o tridentu, ten má podobu daleko pevnější. Kdežto pokoncilní liturgii jde modifikovat velmi výrazně zcela legálně a ještě výrazněji nelegálně (tj. modifikovat to, co liturgické předpisy modifikovat nedovolují, ale kde není žalobce, není ani soudce, a kde žalobce je, tam taky není soudce).
Já se dokonce domnívám, že značná část obliby tridentu spočívá v tom, že je lépe zabezpečen proti liturgické svévoli.
Tedy první, co bych měl udělat, když chci někam posunout liturgii ve své farnosti, by bylo přečíst si misál. A nejen přečíst, ale i dokonale nastudovat. To by měl prostě každý varhaník, regeschori, ministrant, žalmista, kostelník, lektor ovládat jak když bičem mrská.
Protože prvním krokem musí být snaha o vymýcení liturgických nešvarů, tedy to, aby se liturgie odbývala podle nom misálu a co nejlépe.
NOMmisál v mnoha místech umožňuje variabilitu. Zcela legálně. A to je druhý krok - výběr jedné z legálních variant. Od maličkostí - rozhodnou se, jestli budu říkat v české mši Pane smiluj se, nebo Kyrie eleison, o výběr způsobu úkonu kajícnosti, o výběr, co se bude zpívat mezi prvním a druhým čtením, až po viditelnější věci - tedy jestli to bude česky nebo latinsky, jestli to bude čelem nebo v čele lidu - ano, mluvím stále o NOM. Jaká budou ordinaria atd atd.
Prostě když bude ve farnosti a v lidech kolem liturgie 5 lidí, kteří budou moci klást farářovi kvalifikované otázky a návrhy, kterým nebude moct odpovídat nepravdivě (protože se to nesmí, ačkoli je v misálu jasně napsáno, že se to smí, nebo naopak), tak ta liturgie může jít nahoru. A nebo se farář urazí a naprdne, ale takové by pak měli zveřejňovat na internetu.
Když je jediným "znalcem" misálu ve farnosti farář, může si při mši dělat, co se mu zamane.
Je jasné, že on má právo nakonec rozhodnout. Ale jinak se rozhoduje s tím, že v téhle farnosti tomu stejně rozuměj jak koza petrželi a jinak, když vím, že za mnou po mši přijde varhaník, zeptat se, proč jsem zase zvolil 3 způsob úkonu kajícnosti, takže jsme kvůli tomu museli vynechat nacvičené zpívané Kyrie. Že děcka ve schóle oprávněně reptala, že je za poslední půlrok už potřetí.
Prostě liturgie je ideální příležitost k pěstování věrnosti.
Dobře služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, nad mnohým tě ustanovím.
Liturgie není pupek světa, je to málo, je to méně, než odjet do afriky léčit malomocné. Ale je to způsob, jak ukázat, že si Pána Boha vážím, protože jsem věrný v tom malém, které mi bylo uloženo. A kdo není věrný ani v tom malém, tak mě nepřesvědčí o tom, že to s Pánem Bohem myslí upřímně.
Nic k obsahu článku. Ale šedivé písmo na barevném přechodu není vůbec čitelné. To je vlastně ten důvod, proč nic k obsahu...
Zajímavý komentář kolegy Filipa http://zpravy.proglas.cz/detail-clanku/kauza-arcibiskupa-bezaka-verici-si-zaslouzi-zduvodneni.html
1 člověku
se to líbí
Nečetl jsem to, reaguji jen na titulek a nevím proč by si to měli věřící zasloužit.
Michale, to by byla škoda, kdybys do svátku sv. Michaela své blízké i vzdálené čtenáře ničím dalším neobohatil, ... z vřelého vztahu k nim udělej alespoň několikrát výjimku :-)))