Příspěvky
Přidej svůj příspěvek se štítkem #varhany
"pradědečkovy" #varhany chtějí vaše šušně https://hudbastavichramy.webnode.cz/sbirka-na-varhany/
prostorná kruchta, na které se vrak nachází, k pokochání zde https://youtu.be/Xn0_btA0hmY
Variace na závěr článku https://dromedar.signaly.cz/1805/liturgicky-terorista-2-svatym-krizem-se-zehnejme
Přijde mi, že #varhany jako podpora lidového zpěvu fungují dobře jenom tam, kde tento kvete. Tam, kde lidé nejsou od přírody (nebo od místní živé tradice) zpěvaví, varhany míru zapojení do lidového zpěvu spíš snižují. Cestou k resuscitaci lidového zpěvu (schůdnou ovšem patrně jen v menších kostelích) by mohlo být - angažovat toho v článku zmiňovaného dobrého kantora A vypnout varhaníka. (Sorry, varhaníci.)
Na Josefa "Klementa" Zástěru, Zeměchy a Minice jsem jednou zavedl řeč s mámou, ta pak s pratetou, a vyšlo z toho následující doplnění:
Není už tak úplně jisté, že Mikovice opravdu územně patřily do zeměšské farnosti. Jisté naopak je, že kralupský farní kostel tehdy varhaníka měl, zatímco zeměšský ne. Navíc byl zeměšský farář sám hudebník a s pradědečkem se stali dobrými přáteli. (Máma: "To já si pamatuju ještě jako holka, že pan farář - tehdy už byl v Pyšelích - někdy za dědečkem přijel na návštěvu.")
A kostel sv. Jakuba v Minicích býval opravdu spravován ze Zeměch.
Adalberto, to se ti nezdá. Je to dáno tím, že Břízovo ordinárium je prostě nejhranější a melodicky i harmonicky nejjednodušší. Ostatní, zvláště pak Eben, jsou těžší a taky se v každé farnosti hrajou trochu jinak... Takže já když přijedu někam, kde to vyloženě "prasí" tak se nepřipojuji, ačkoliv to znám...
Ebenovo ordinarium je pro běžný liturgický provoz při NOMu naprosto nevhodné.
Při nějaké pochmurné modernistické slavnosti si ho, jednou za rok, a provedené skvěle secvičeným sborem, dovedu představit jako ozvláštnění jinak naprosto krásnaprosté liturgie NOMu. Je to hudba „temné strany síly“ a má tím pádem určitou růzyplnou makabrózní přitažlivost. Pro vesnický všední NOMík je to však ze stejného důvodu dílo naprosto nevhodné. Naopak třeba pro Buonaserův pohřeb nebo svatořečení si nedovedu představit nic moc vhodnějšího; první z těchto příležitostí bych se dokonce s radostí osobně zúčastnil.
Pustil jsem si na you tube tu písničku a vlastně se mi líbí, k adoraci bych si ji dovedl přestavit, ovšem s vypracovaným doprovodem, nikoliv s oním zednickým házením akordů jak to předvádí ti mládežníci. Ke mši nevim kam, teda myslim k opravdové mši svaté, k nacionální mši /NOMu/ je mi to vlastně jedno. Je také důležité se podívat na to, jakse docela dobře doplňuje melodie , harmonie a text, v první frázy, je hezký majakord v jakoby vrcholu ve slovech před králem akončí ta fráze uklidněním v tónice. V další frázy/frázičce/ se zdůrazní v textu přísudek- klekněme- subdominantou a dominantou je f. zakončena. Po repetici to tak nějak jde dál.....
Ovšem, když už jsem si ty videa pustil,je zajímavé zapřemýšlet, proč muzikanti a zpěváci se mají při produkci "kostelní písně" potřebu se natáčet,
a někdysi stoupnout před oltář čelem k "publiku" , to jim pak opravdu nevěřím, že se tou písničkou modlí. Nedovedu si představit, že by se někdo postavil před oltář zády k oltáři asvatostánku a zpíval Na své tváře padáme.
Jinak ta melodie by zcela jistě nestačila dalším slokám a brzo by byla znechucena.
A le na druhou stranu, se ta písnička, nebo spíš popěvek hodí nejen jako ekumenická, ale je možno ji zpívat i v jiíných náboženstvích,klidně by ji mohli zpívat mohamedáni, jehovisté. Nebo aztékové při krvavých lidských obětech, každý by si slova mohl vyložit po svém, což se o Na své tváře padáme říci nedá- ta je JASŇE určena katolíkům ke mši a například při slovech "na své tváře padáme" by měli všichni klečet, je to totiž při Kyrie.
Je rozhodnuto!
Tohle přetisknu v Psalteriu jak to leží a běží. Doufám, že se díky tomu, že se vesměs jedná o odloučené bratry, se nedostanu opět do klatby v Olomouci.
Pošli mi, rosím, nějakou tu reprefotku v lepším rozlišení.
Už dlouho jsem se takhle nepobavil, vidím ty situace před očima a kufr drkotám ve vlastní ruce.
Člověka totiž nepotěší nic tak, jako cizí neštěstí. Zvlášť když nejde o život.
:-))))
Fotky Přidat fotky »
Akce Přidat akci »
17. 3. 2018 |
Setkání hudebníků olomoucké arcidiecéze
Olomouc |
---|---|
18. 3. 2017 |
Setkání hudebníků: Inspirace v liturgické hudbě
Olomouc |
21. 3. 2015 |
Panis angelicus, hudba oslavující eucharistii
Olomouc |
27. 2. 2015 |
Neobvyklý den s varhanami v Toužimi
Toužim |
18. 10. 2014 |
Kurz pro varhaníky 2014 - 2016
Olomouc |
14. 5. 2014 |
Martin Beran: ÚPADEK LITURGICKÉ HUDBY? (Akademická duchovní správa ČVUT – Ve středu ke Středu - VskS)
Praha |
28. 11. 2009 |
Varhanní večer
Studénka |
28. – 30. 11. 2008 |
Svatoondřejské hudební dny
Uherský Ostroh |
4. 10. 2008 |
Festival duchovní hudby svaté Cecílie
Ústí nad Orlicí |
30. 8. 2008 |
Klášterní noc
Žďár nad Sázavou |
Vydavatelství Artthon zvěstuje, že vyšla "Učebnice varhanní improvizace" od B. Kratochvíla. #varhany
http://artthon.cz/vydavatelstvi-artthon/
Vydavatelství ARTTHON – ArTThon