Článek se mi líbí. Rád bych si promluvil s autorem, protože nemám dostatečné zkušenosti a byl bych rád, kdyby mi některé věci vysvětlil z pohledu svých zkušeností manžela a otce. Je pro mě důležité být na tyto velké role připravený.

Dovolil jsem si i napsat svůj pohled na některé podněty v článku. Doufám, že nepohorším, ale případně rozvedu věcnou diskusi.

https://petrst.signaly.cz/1910/k-manzelstvi-a-otcovstvi-je-treba-dorust

Pro mě je to jako z jiného světa. Žena po porodu může být fyzicky a (nebo) psychicky velmi vyčerpaná a nedovedu si představit, že krom sebe a malého tvorečka (a případně dalších dětí) bude láskyplně čekat, jestli ji pomůže přebalit miminko. Vím o mnoha ženách, které měly po porodu problém udržet se na nohou. Pomoc s přebalením novorozence tak od manžela považuju za naprosto samozřejmou.

Druhak nechápu, jak se žena matkou stává a muž se rozhoduje. Mateřství není libý pocit, který se vždy dostaví s porodem.

"Myslím, že většina problému v tomto období vzniká právě díky tomu, že se muž nenaučil přijímat lásku i od dětí a vyžaduje ji jen od ženy a to ve formě sexu." Tohle je taky perla.

Celkově si myslím, že období po porodu je pro vztah náročné a je třeba se na něj nějak připravit.

Se způsobem prezentovaným v tomto článku ale nesouhlasím.

Tohle tu píšu hlavně pro @PetraST, abych dala najevo, že jsou manželé, kteří s tímto článkem nesouzní (a přesto je muž skvělý otec i manžel).

v CENAP vnímáme jako důležité pořádat nejen osvětu mezi běžnými uživateli přirozeného plánován rodičovství, ale vzdělávat i odborníky, zdravotníky a poradce PPR. Jedině tak se dá předcházet problémům, které nejistota v orientaci ohledně návratu plodnosti ve vztahu přináší.