Síť názorů, odkazů, videí, fotek...

Pojď ji spolu s námi plést. Více o signály.cz »

Zaregistrovat se

Štítek denní modlitba církve

Štítky umožnují sdružovat různý obsah z celých signály.cz. Toto je obsah se štítkem denní modlitba církve.

Videa, odkazy, názory

Přidej svůj názor, zajímý odkaz nebo video se štítkem #denní+modlitba+církve

dromedar

Svatební oficium

dromedar

Nechápejte mě špatně: i když mám breviář mnohem raději, než je běžné a zdravé; i když církevní akce bez pořádných nešpor je u mě mizerná církevní akce (co jsem tak koukal do programu Národního eucharistického kongresu, je, zdá se, jako mizerná…

dromedar

Modlila jsem se, aby na mě nepřišla řada. O podobách "modlení breviáře"

dromedar

Podobně jako snad na většině teologických fakult je i na TF JČU fakultní kaple. K jejímu pravidelnému liturgickému provozu pak patří každovšednodenní modlitba uprostřed dne z denní modlitby církve. Jako student kombinovaného studia bydlící a…

JiKu To jsou ty překlady ve Svatojánském kancionálu?

dromedar Nejen. Má tam zpracované přinejmenším tři zdroje, vedle SJK určitě Sušila.

Víc jsem do toho zatím nerýpal, našel jsem to bokem při hledání něčeho jiného.

dromedar

Najít svou píseň

dromedar

Váhal jsem, kde tento článek publikovat, protože na jednu stranu je věnovaný subjektivní (nejen) náboženské zkušenosti, čímž by patřil sem, a zároveň úzce souvisí s jedním mým projektem, čímž se hodí do jeho "výkladní skříně". Nakonec je tam, na…

JiKu Jo, a ještě to otevírá zajímavou otázku, nad kterou jsem kdysi dlouho hloubal. Co je to píseň? Je to zhudebněný text, nebo otextovaná hudba? (Samozřejmě píseň není ani jedna z těchto možností.)

dromedar @JiKu O tom, zda nabízené definice vystihují esenci písně, se snad dá diskutovat, ale jako popis vzniku velké části z nich jedna nebo druhá výstižná je. Také obě dobře vystihují oddělitelné části, z nichž se každá píseň skládá.

Kdybych se měl pokusit o lepší definici, asi bych se nedostal za "píseň je hudební dílo, které se zpívá". Taková definice je samozřejmě širší, než jak se "píseň" běžně vypovídá, a požrala by i velké hudební formy, jako je mše, opera nebo oratorium. Ale omezení rozsahem se nezdá být možné, protože známe i velmi dlouhé písně. Podobně i omezení na to, co se zpívá jednohlasem, nebo vícehlasně, ale homofonně, by diskriminovalo některá díla, která jako písně běžně označujeme.

dromedar

Christus me docuit / ze svatovítské legendy

dromedar

Jsem na konci studia teologie a pracuji na diplomové práci o breviářových textech "vlastních světců" pražské provincie. Staré texty, zejm. legendy čtené v matutinu, působí v dnešní době někdy úsměvně svým líčením spektakulárních zázraků téměř na…

dromedar

Breviář je pro osoby za(vy)svěcené a pro ty, kdo si na ně hrají... ?

dromedar

U nás ve farnosti je tradice - nevím, jak dlouhá, pamatuji si zhruba posledních pět let - že se na Bílou sobotu ráno u Božího hrobu ve farním kostele slaví ranní chvály. Snad je přesnější říci modlí se než slaví se, protože pokud jde o vnější…

tina Už jste měli ve škole liturgiku? Tam jste jistě brali jak to bylo ve Středomoří v prvních křesťanských stoletích.

dromedar Jo, už z ní píšu diplomku :) . Pochopitelně jsme brali i dějiny oficia. Podle toho, co jsme se naučili o antice, by oficium střižené podle vzoru staré "katedrální", mnišstvím nedotčené denní modlitby bylo

pořádná porce čtení,
důkladná homilie,
jen notoricky známé žalmy,
silné symboly (zejm. večer světlo, kadidlo).

Pan farář by byl nešťastný, že nesplní svou kanonickou povinnost a bude se pak muset breviář modlit "ještě jednou". My neřeholníci a neklerici bychom byli nešťastní, že nemůžeme machrovat se záložkami, a možná bychom tedy nepřišli ani my. (sarkastický škleb)

tina :-))
od té doby, co mám breviář ve čtečce, nemusím vůbec listovat: všechno to jde hezky popořadě.

JiKu Jsou to poměrně přesné postřehy.

tina Dromedar má většinou dobré postřehy :-))

dromedar @tina Breviář bez listování a bez záložek, to nechci - s tím se nedá machrovat :)

Nahrazení kancionálů a jiných tiskovin v lavicích čtečkami zatím nevypadá jako schůdná možnost. Zbavilo by nás to problému jak texty nebo noty pro danou příležitost dát k disposici všem. Na druhou stranu by to mohlo snadno vést k takové míře proměnlivosti, že by pro běžného návštěvníka bohoslužeb nadále nebylo možné se v liturgických obsazích "zabydlet" (tuhle písničku jsme na ten den zpívali loni i předloni... v nešporách se každé dva týdny zpívá hymnus H... atd.) a to považuji za nebezpečné.

tina Já ti taky breviář ve čtečce nenutím! Na cesty výborná věc. Mám všechny knížky v jednom pouzdře.

JiKu nerozumím. Jaký je vztah mezi kancionály/lístečky(tablety) a proměnlivostí?

dromedar @JiKu Třeba je ta úvaha jalová. Ale vidím to tak:

Když v kostele budu jeden z těch, kdo plánují obsah liturgie (výběr textů, písní, ...) a budu mít v kostele čtečky (navíc třeba naučené, že si každý den v šest ráno stáhnou přes wifi materiály na liturgii toho dne z farního serveru :) ), bude mě to svádět ke zkoušení stále nových věcí z různých koutů.

S lístečky jsou možnosti podobné, ale když chci zkoušet novou píseň, musím nejen sehnat noty, ale také je (nechat) natisknout a to stojí peníze, čas, ... a tak si to rozmyslím mnohem víc, než když stačí připravit soubor a strčit ho na server.

JiKu Jalová není, ale mylná je.
Kdo to zkoušel (a já to zkoušel), tak ví, že dostat to v elektronické podobě na ten hypotetický farní server je 90% práce, kdežto to samotné množení na lístečky je 10%.
Rozdíl v pracnosti je tedy nepatrný.
Kancionál a kancionálová mentalita je v 21. století mrtvá záležitost.

dromedar Na fóru musicasacra.com jsem před časem zachytil v jedné diskusi na příbuzné téma příspěvek poukazující na to, že to, co se při mši zpívá, je Boží slovo (to řada "kostelních písniček" samozřejmě není - ale většina "zpěvů z misálu" naopak ano, a ty v USA, zdá se, místy docela "frčí") a tomu náleží i úcta toho typu, že se výtisk po jednom použití nevyhodí a že je pokud možno pěkný.

Samozřejmě se to nedá brát jako vždy platný imperativ, ale v mých očích to pořád hraje ve prospěch knih (kancionálu, nešporníku, ...) a proti letáčkům.

augustana Ve veřejnosti dení modlitby církve vidím několik problémů:

1. Kněží laikům nenabízejí možnost slavit ji s nimi společně právě často.
2. Vysoká cena Breviářů - i v "bohatých" pražských farnostech se ji na setkání mládeže modlíme z nepoměrně menšího počtu knih.
3. Předpisa misálo o slavnostním slavení bílosobotních Laudes spolu s celou farností se nedodržuje.

V podstatě vidím dvojí možnost:
a) Věřící může na modlitbu docházet do klášterního kostela (samozřejmě problémem je dostupnost a katolicita - různost - tradic :-) ), kde se Denní modlitbě církve povětšinou věnují poctivě (i po liturgické stránce). Od toho je pak odvislý i způsob zapojení. Nikdy třeba nezapomenu ha novodvorské nešpory trapistů - strohé a překrásné.

b) Párkrát jsem kněze přemluvil ke spojení Laudes i Nešpor se Mší, jak

augustana to umožňuje nový Misál... Pak se mohou na začátku mše po vyznání vin (může být a mělo by být ostatně součástí breviářové modlitby) zpívat tři responsoriální žalmy z breviáře... chvalozpěv s antifonou se pak vkládá po přijímání, pamatuji-li se dobře. Je to sice taková nouzová a spojující možnost, zase to brání 15 minutovým Mším.

dromedar @augustana ad b) Spojování hodinek se mší považuji za nevhodné, mrzačí se tím mše i daná hodinka. (Viz příp. také co k tomu říká Lászlo Dobszay v Reflections on the Bugnini Liturgy.)

Off topic: trapistické oficium není vůbec strohé. Je to jedno z vůbec nejvýpravnějších, co se v našich zemích slaví.

ad 2) Breviáře jsou opravdu drahé. Vyřešilo by ten problém vydání nějaké podmnožiny - třeba na základě úvahy "když už se někde slaví DMC, tak jsou to nešpory, + v Triduu matutinum a laudy?" Samostatné nešpory kdysi vydali dominikáni, podle všeho právě do lavic pro laiky navštěvující jejich kostely.

JiKu Spojení nešpor či laud se mší je šikovná možnost, nicméně jen pro výjimečné příležitosti. Systematické provozování považuji za nevhodné z důvodů, které uvádí dromedar.

Katolicita - různost tradic. Modlitba církve je velice ekumenicky otevřená. Který evangelík nemá problém s mariánskými antifonami (alespoň si je pasivně vyslechnout), nemá problém. Jinak je to biblické.

Jinak aby nezapadla dromedárova poznámka o formě - raději nenapíšu, jakou činnost mi připomíná společná modlitba nahlas recitací. Je to prostě určeno ke zpěvu.

Po půlnoční shromáždění společně zarecitovalo před jesličkami text koledy Narodil se Kristu Pán. Blbý, co?

dromedar @Medvídek_Krupička K mrzačení dochází při "amalgamisaci" obou slavení (vstup; místo úkonu kajícnosti psalmodie; mše od prvního čtení až k přijímání; po přijímání evangelní kantikum). Proti časové návaznosti (jak se to prý dělá v Emauzích; a jak jsem to zažil na Strahově; ...) nemám námitky.

augustana Musíme si přiznat, a v tom je třeba přitakat všem tradicionalistům, liturgie a liturgické slavení se dostává v ŘKC (ostatně i jinde, snad ještě hůř) do velikých problémů - otázka po tom, jaká víra se v současném slavení církve odráží, je pak více než na snadě. Uvažovat a zamýšlet se nad Breviářem je hodně zapotřebí, ještě více je třeba se jej samo sebou modli; ale co naplat, začít by se mělo od Eucharistického slavení, protože stojí v prostřed života víry každého křesťana. Na všechno lze samozřejmě dát lacinou odpověď, že dnešní šlověk nemá čas...

Proč mnohde není nedělní Mše zpívaná?
Proč nedělní kázání, často jediné, které lidé slyší za celý týden trvá jen pět minut; případně proč se při velikých slavnostech, kdy je liturgie dlouhá radekuje na absolutní minimum (pár vět)?
Proč mnozí


augustana kněží neužívají Římský kánon a když, tak v redukované formá; naopak, proč je tolik oblíbená (zvláště v týdnu) II. Euchartistická modlitba?
Proč přímluvy nejsou přímluvnou litanií po východním způsobu, anebo opravdovou přmluvnou modlitbou?
Proč se v týdnu úplně vynechává kázání?
Proč se i o velikonočné vigilii nebere plný počet čtení?
Proč se mnohde neslaví Misálem doporučovaná svatodušní vigilie; proč se téměř rezignovalo na vigilie slavností vůbec?
Proč již nezní dnes "nepovinné" starocírkevní sekvence?

augustana Občas mám hořký pocit, že 2. vaticanum sice chtělo být koncilem Slova, ale paradoxně se mu čaasto zavedením více slova lidského podařilo vyhnat Slovo Boží... Jsou to spojité nádoby, dokud ne budou dnešní věřící schopni věnovat více ze svého času modlitbě, na úkor jiných věcí, statků a potřeb, do té doby se Denní modlitba nebude slavit náležitě a krásně nikde jinde, než právě v kláštěřích, kde j ostatně doma po staletí.

Možná by pomohlo, aby bylo více diecézních duchovních pohromadě a modlili se společně - to by vedlo k řádnému slavení liturgie a časem i možnosti, ba snad i k touze, přibrat k modlitbě i laiky a sdílet ji s nimi.

Omlouvám se, za ty komentáře, které jsou trochu mimo téma, ale zdá se mi, že to souvisí.

augustana Medvídek_Krupička

Otevřte si Misál - 2. Eucharistická modlitba tam vskutku je :-)
Vůbec nepopírám a nechci popírat legitimitu kněží, jen chci říci, že mnohde se vzhledem k velikosti toho, co se ve Mši děje - malý kousek chleba a troška vína se, co do podstaty, promění v Tělo a Krev Bohočlověka - nevzdává náležitá úcta, právě vzhldem k tomu, že přichází Bůh sám.

dromedar @Medvídek_Krupička : jestli chcete církev, ke které patřím, nazývat Koncilní humanistickou sektou, můžete, ale ne u mého stolu (ehm... až jednou nějaký budu mít) a podobně ne v komentářích pod mým blogem. Buďto to respektujte, nebo na Vás pro svůj blog uvalím zákaz komentování - a to bych nerad.

dromedar @augustana když už jste se tu, pane lutriáne, objevil, nerozdělíte se o to, jak to je (nebo není) s hodinkami u Vás? Vím něco málo o slavení svátečních nešpor (a příp. matutin) mezi českými utrakvisty a lutherány v 16. stol., ale nic o tom, jak to máte či nemáte dnes.

augustana Pardon. já to vše myslil v dobrém :-)

Nechtěl jsem kritizovat, spíše vést k zamyšlení.

U nás hodinky vůbec nejsou, resp. v pevně dané podobě nejsou... Ono se to chápe coby αδιοφορον, tedy věc, kterou si může jednotlivá místní církev (vlastně každý sbor) uspořádat po svém. (Roli v tom hraje i lutherův ne jen theologický odpor k mnišským věcem :-) ) Tak máme duchovní, kteří se modlí tzv. ekumenický breviář, a duchovní, kteří se pevné breviářové texty nemodlí vůbec - o to více, by se podle svých možností měli modlit, jak umějí. Obecně jsou mezi protestanty oblíbená různá biblická čtení na každý den atp. Myslím, že krize modlitby a liturgického slavení je našim církvím společná.

dromedar (Alespoň co se mě týče, není za co se omlouvat a jestli je ta omluva adresována mně, nechápu ji.)

Mně nešlo ani tak o soukromé modlení duchovních lutherské církve jako spíš o společné slavení. Ale myslím, že odpovědi se mi dostalo i tak: tradice nešporních bohoslužeb u českých lutheránů zašla, nebo, pokud někde žije, tak čistě ze zájmu konkrétního společenství, a v podobě, jaká se tam zrovna zdá vhodná a žádoucí. (Kdyby bylo libo starých českých lutheránských nešpor: http://www.firmadat.cz/melodiarium/view_source.php?ID_Pramen=41&picture=1 - je potřeba načíst tu stránku dvakrát: nejdřív to přístup zablokuje a zobrazí přihlašovací formulář: zadat jméno i heslo stejné: "test"; pak se sem vrátit, kliknout na odkaz znovu a otevře se kýžená kniha.)

augustana Dík.

Pokud jde o nešpory, najde se přece jen pár pozůstatků -

1. U luteránů (zvláště slovenských) se zachovala tradice adventních a postních večerních Bohoslužeb (Slova, poněvadž jsou bez Svátosti) v prostřed týdne (nejčastěji ve středu).
2. Luterské Mše začínají často předzpěvem (různý, podle církevního roku), večer sloužené Mše však mají (až na vyjímky) vždy týž předzpěv, tzv. nešporní.
3. V reformovaných sborech se někde ještě zachoval v neděli večer tzv. nešpor, což je pár písní (dříve as ženevské žalmy), krátké čtení, kázání a modlitba.
4. Dříve luterání kázali v neděli třikrát... Večer v sobotu na katechismus, SZ atp., ráno v neděli při Mši na Evangelium a odpoledne na epištolu.

dromedar @Medvídek_Krupička 2. vatikánský koncil je součástí dějin římskokatolické církve stejně jako všechny předchozí ekumenické koncily. Pro mě není jedna církev před ním a nějaká jiná po něm, a tudíž pro mě není přijatelné zavádět nějaké speciální označení pro "pokoncilní církev", jako by najednou šlo o jinou skutečnost než byla ta, která do koncilového dění na počátku vstupovala.

Předpokládám, že chápu správně, že tvrdíte, že na koncilu došlo k takové změně paradigmatu (o jaké paradigma Vám ale vlastně jde? Eklesiologické? Nebo teď jde striktně jen o liturgii?), že to, co se vyslovilo v koncilních dokumentech, už bylo něco podstatně odlišného od dosavadní římské církve. Já jsem ale přesvědčený o opaku.

JiKu V modlitbě církve (hodinkách) vidím obrovský ekumenický potenciál.
Jednak směrem ke krotkým protestantům, tak směrem k PAS (předkoncilní antihumanistické sektě), kterou vyznává medvídek krupička. Protože změny, ke kterým v modlitbě breviáře došlo v ŘKC od dob reformace i po DVK jsou evidentně akcidentální, nikoli esenciální :-)

Je to legitimní prostor NAŠÍ iniciativy nesvázaný (občas přiblblými) předpisy a zvyky šéfů. A platí o ní - jak si to uděláme, tak to budeme mít.
Na druhé straně to znamená, že se nemáme na co a na koho vymlouvat, jak si ti totiž neuděláme, tak to mít nebudeme.

JiKu ad Dromedar: Jestli to vydýcháte, tak toho medvídka neřešte. Považuji jeho invektivy z užitečné (viz osina v zadku). Jestli to nevydýcháte, tak ho zakažte, ale hádat se s ním je ztráta času.

JiKu Není snadné odlišit podstatné (esenciální) od případečného (akcidentálního).

tina Dromedar: pokud tě zajímá, jak vypadá misálek pro katolíky v USA + zpěvník, můžu ti jeden exemplář věnovat. Vydávají ho vždy pro konkrétní liturgické období (řekla bych tak půl roku) a potom to jde do sběru a koupí si další.

dromedar @tina Nene, děkuji. Jednak nejsou Vánoce. A jednak mě americké misálky neberou. (Jestli je to reakce na můj čerstvý status, tak ten se týkal misálku 1. pro řeckokatolíky, 2. který očividně není na vyhození po jednom "semestru". A spíš než mít ten americký bych chtěl někde za výlohou vidět vydání českého nebo církevněslovanského.)

tina Reakce to byla na tvůj dřívější příspěvek v diskusi.

dromedar Aha. I tak děkuji, jsem si jistý, že se žádnému americkému misálku ke mně nechce :) Trochu z již zmíněného am. fóra a některých blogů vím o v USA rozšířené kultuře "nakoupit, použít, vyhodit", pokud jde o všemožné kostelní tiskoviny a je mi to nesympatické, jak už výše řečeno k problematice letáčků např. místo kancionálu.
(Ale třeba má pravdu JiKu i majitelé am. nakladatelství tvrdě mezi sebou soutěžících o zakázky na dodávání "jepičích zpěvníků" do velkých farností, když razí heslo, že kancionál je mrtvý...)

JiKu Klasický kancionál má jednu zásadní nevýhodu. Když jej redakční kolektiv zmrví, tak negativně ovlivňuje zpěv shromáždění po desítky let.

Já jsem se sice nikdy moc nezajímal o staré kancionály, které zajímají hudební vědce, ale zato velmi o historii "moderních" kancionálů od svatojánského dosud. A to na rozdíl od Slovenska, kde mají svého Schneidera-Trnavskýho (a dobré bydlo je začalo pálit až dlouho po koncilu). A dospěl jsem k poznání, že krize našeho lidového zpěvu je minimálně spoluzpůsobena špatnými rozhodnutími redakčních kolektivů - změnami paradigmatu a přepisováním verzí těchže písniček každých 30 let. Protože kancionál začne fungovat tak těch 30 let po vydání.

Jako kdybychom si vychovávali od plének odborníka, třeba lékaře. A když by mu bylo třicet, tak bychom ho vyhodili, protože předchůdci ho vychovali špatně, vybrali si jiné mimino a začali pěkně od píky. Jak by asi vypadal zdravotní stav obyvatelstva, kdybychom to udělali třikrát - čtyřikrát po sobě?

dromedar Zdá se mi to, nebo @Medvídek_Krupička smazal většinu svých komentářů? Škoda, že po smazaných komentářích nezbývají alespoň nějaké "náhrobky"; když beze stopy zmizí, je pak to, co z konverzace zbyde, obtížně srozumitelné...

JiKu Ano, smazal. Činí to diskusi velmi nepřehlednou :-/

JiKu Vadí, ale co se dá dělat.

JiKu Nicméně se přizpůsobím. Na příspěvky, které mají perspektivu zmizení, nebudu napříště reagovat.

dromedar Pokud jde o mě, nelíbí se mi, že se vymazáním některých vzkazů poruší struktura konverzace a kdyby ji později někdo chtěl číst, bude zmatený. Rozhovor, ze kterého se jeden hlas (navíc právě jeden výrazně kontroverzní povahy, který vyvolal řadu reakcí) vymaže, vypadá dost bizarně.

dromedar Já vlastně svým způsobem ano. Když píši na IRC, na ICQ či podobně, počítám s tím, že to, co napíši, během pár hodin zmizí do nenávratna. Je to ekvivalent "popovídání". Komentáře pod blogy ale vnímám spíše jako druh korespondence - i když není účelem vytvořit literární dílo, počítám s jistou trvanlivostí a zpětnou dohledatelností toho, co bude vyřčeno.

JiKu JiKu souhlasí s dromedarem. Mým cílem není popovídat si.

dromedar JiKu zmiňoval ekumenický potenciál liturgie hodin. Narazil jsem na tohle: http://www.usml.edu/liturgicalinstitute/projects/psalter/Chicago%20Tribune%20news_%20Adding%20discipline%20to%20devotion.pdf - je to malá ilustrace, že na tom něco je.