Dnes někdy nad ránem se mi zdálo, že jsem někde potkal P. Olejníka (v tom snu živého a těšícího se dobrému zdraví) a v dobrém rozmaru jsem ho pozval k sobě domů, že si jako spolu zazpíváme nešpory. Direktář ukazoval sv. Jakuba, "Nedělní nešpory" s tím neměly problém (ve skutečnosti svatojakubský formulář samozřejmě neobsahují) a mně až tady došlo, že vlastně neumím zpívat a zpívat se mnou bude pro Olejníka nejspíš utrpení. Toho byl ovšem ušetřen, neboť sen - ještě než jsem si stihl rozmyslet, zda skladateli zatajit, že mám doma kromě zpěvníku i varhanní doprovod - přetrhlo probuzení. #Olejník