2 lidem
se to líbí
Qvido, k poslednímu odstavci v článku: jako kdybych se tam viděla.. a to si představ, jaká je to frustrace, když to říkám ve třiceti. Ty máš přece jen 22. Vím, že to není o věku, ale stísňuje mě představa, že to tak bude pořád a že na konci s "vyvalenýma očima" teprve zjistím, KOLIK možností a času mi proteklo mezi prsty. Kdybych aspoň věděla, od čeho se odpichnout.. tímto vzkazem jsem chtěla jen říct, že vím, jak Ti je.
No otázku: ,,Co jsem mohl/a udělat a neudělal/a?" si klademe nejspíše všichni nebo naopak ,,Co jsem udělal/a a mohl/a jsem si to odpustit?" <br />
Opravdu to o věku není, je to spíše o situacích které nám život přichystá. Je to o šancích které nám život dává a my je promarňujeme. Je to o lidech které potkáváme a ani je neznáme a hned je odsuzujeme podle toho jak vypadají. Nejhorší je když uvěříme pomluvám a lžím. Je tak jednoduché a pohodlné uvěřit druhým. Samy sobě mnohdy nevěříme.