Archiv uživatelky organo

Moc krásné fotky :)

Václavo,já hřbitovy vnímám,jako duši vesnice,či města.Rád přemýšlím nad lidmi,kteří tam složili své kosti.Z nápisů dole čtu o lásce nebo lhostejnosti.Hroh je přece domluvené místo na setkání s těmi,kteří zemřelého měli tádi.Až budeme duše bez těla,budeme chodit na to setkání,naslouchat žijícímu srdci a vzpomínat?

nádherný článek díky moc, máš pravdu i my se můžeme stát svatými, když řeknem Bohu ANO jako např. Maria...

jaki řekl sv.Jan Maria Vianney: Ne všichni svatí dobře začali, ale každý z nich dobře skončil!
Třeba i takový sv. Ignác z Loyoly byl docela známým raubířem... ;-)

Je to místo,na které se nezapomíná.