Málokdo na veřejnosti přizná, že je křesťan a někteří to také v tichosti zapřou: proč se křesťané stydí přiznat barvu? Je to kvůli Ježíši Kristu a jeho revolučním (a nadčasovým) postojům (např. láska místo nenávisti, odpuštění místo msty...) nebo je to kvůli Církvi? V čem Ti Církev vadí a v čem Tě obohacuje (či podporuje)?
#Církev #Víra
Křesťané jsou hodně známí tím, co všechno nedělají. Není tento postoj trochu pasé? Neměli by křesťané být spíše známí tím, co dělají, jak se angažují, čím jsou společensky přínosní?
A teď co máš konkrétně na mysli? Já třeba se dle svých skromných možností angažuji trochu v ekologických věcech, štve mě, jak se zachází s Božím stvořením... momentálně tomu věnuji docela dost času. Snažím se být co k čemu i v otázkách politických, ale k tomu nemám dost prostředků. Sem tam nějaké petice, demonstrace, a samozřejmě volby.
Bohužel, můj stav bytí mi vložil na bedra více potřebu naučit se pomoc přijímat, než poskytovat. Ale není to tak strašný, nanosit uhlí nebo vynést babce tašku není jediný způsob pomoci a společenské přínosnosti.
Co se také snažím, předávat zkušenosti. Ne radit, nikdo si poradit většinou nenechá, ale poskytovat info. :)
Jaký nejčastěji slýcháte argument proti Církvi od svých nekřesťanských přátel?
Církev je podle mě zaseklá v minulosti. Nedovoluje lidem svobodu kterou si zaslouží a která by měla podle mého vyznání být jedním ze základních kamenů všeho. Jako nekřesťanský přítel můžu říct že mnoho z toho co církev káže je v této době pro mnoho lidí nepochopitelné. Postoje jsou zvláštní a v jistých ohledech až divné. Církev jako taková by ani neměla existovat, jelikož ti kdo opravdu chtějí víru ve svém životě by si ji měli najít sami. Odpovědi na otázky hledat v sobě a ne u jiných. Myslím si že církev, ne víra, je přežitkem který naopak ubližuje než pomáhá jelikož vrhá negativní stín na něco co by jinak lidi mohlo i zaujmout a čemu by mohli věnovat část svého života.
@Dregdo: Díky za Tvůj názor. Ačkoliv se to nezdá, tak i samotní katoličtí křesťané mají s katolickou církví problém a "přebíhají" k bratrům evangelíkům (kteří jsou "uvolněnější"). Církev jako taková by měla být společenstvím (skupinou) lidí-stejnověrců, s nimiž se stýkáš a diskutuješ o vaší společné víře etc... Ale to se děje (dle mojí zkušenosti) zřídka a (pokud, tak) zejména mezi mladými.
Dnes ve 20:00 budou na TV Noe štěkat Psi Páně. Nezapomeňte se dívat! :-)
Mám asi nějak mylně nastaveno křesťan = "follower" Krista a že křesťan je součástí křesťanství (i když žije ve společenství jiné církve). Vnímám jistý ekumenismus z tvého příspěvku, @tyrkysfire.
Ještě mě napadla poznámka: v jakémkoli bojovém umění se cvičenci setkávají s filosofií "jednoho těla" - skupina musí fungovat jako jeden muž a každý člen je nepostradatelnou součástí. Proč takto nefunguje i Církev? Dalo by se na tom něco změnit?