Odetta

Odetta / Veronika

dromedar

"Zkoušej a hledej. Máš na to prostor."

To záleží. Já jsem do zaměstnání nastupoval v době, kdy byl pracovní trh sytější, navíc jsem byl bez kvalifikace, bez úspor a s nájmem na krku. Samozřejmě přinejmenším za část toho (třeba nájem za samostatný byt v Praze) jsem mohl děkovat jenom sám sobě, ale "prostor na zkoušení a hledání" jsem pak moc neměl, resp. bez vyhlídky na bezprostředně navazující nové zaměstnání pustit tu práci, kterou jsem předtím půl roku těžko hledal, by tenkrát bylo existenčně ohrožující.

Odetta

Dekuju za doplneni, to je taky dulezita myslenka a mas pravdu, ze to hodne ovlivnuje.

Zobrazit 2 komentáře »

Blogový příspěvek byl smazán.

Napsat komentář »

Blogový příspěvek byl smazán.

Napsat komentář »

Blogový příspěvek byl smazán.

Napsat komentář »
Odetta

Děkuji za upozornění :-) Zajímavý pozorovat, co čtenáře zaujme :-D

Fifi

Mě zaujaly i jiné věci, ale v tomhle jsem si nemohla pomoct. :-)

Zobrazit 2 komentáře »
Ester-Michael

rozumím...ale od kluka, který má holku a zároveň se chová jakože stojí o Tebe, hodně daleko....

Odetta

Ono to je složitější. Když jsme se poznali a projevil jistou náklonnost, byli jsme oba sami. Bylo to takový kouzlo prchlavýho okamžiku a dál to nepokračovalo. A tak se to táhlo dva roky. Potkávali jsme se jednou, dvakrát, třikrát do roka, náhodně, v davu dalších lidí, oboustranná náklonnost pořád existovala, ale náš veškerej kontakt byl v naprostých mezích slušnosti, takže i když si během těch dvou roků našel přítelkyni, nikdy se nestalo nic, co by ta přítelkyně mohla považovat za křivdu. A v době, kdy vznikl tenhle článek (konec roku 2015) a "věci" mezi mnou a jím se daly do pohybu, jeho a její vztah byl v troskách. Po celou tu dobu jsme cítili vzájemnou náklonnost, zůstávala jsem pasivní.

Odetta

Nechtěla jsem mu zasahovat do vztahu a nedejbože ho rozvrátit. Pokud by byl šťastnější se svou tehdejší přítelkyní, byla jsem ochotná o něj nebojovat a nechat ho jít, kam ho srdce táhne. I když by mě to stálo spoustu slz. (Nicméně, nebyl s ní příliš šťastný a jak jsem slyšela později od jeho rodiny i kamarádů, jediný, kdo z vztahu něco získával, byla ona slečna, a ani k jeho okolí se nechovala moc vhodně.)

Zobrazit 3 komentáře »
Lucullus

Co se týče tetování tak zde je jeden odkaz http://www.vojtechkodet.cz/temata/okultismus/tetovani-a-krestanstvi-odpoved-na-otazku.html Může to znít tvrdě, ale některé věci v křestanství prostě tvrdé jsou.

Fifi

lucullus: Skutečně? A co třeba náušnice, nebo piercing? Taky do mě skze ně vstoupí zlý duch? :-) Připadá mi to trošku úsměvná a hodně pověrčivá představa.

Lucullus

Fifi: To nevím zkus se zeptat otce Kodeta.

SpeedyRESCUE

Tetování schvaluju, nejsem tak hodně konzervativní jako otec Kodet, ale taky nejsem farář :) odpověď jako vždy jednoduchá není, ale můžu ti jen doporučit - pokud se budeš pro cokoliv rozhodovat, dobré rozhodnutí poznáš pokud budeš pociťovat pokoj a mír ve svém srdci. Ale důsledek poznáš vždy až po čase, v tom jsme všichni stejní, A s božím plánem - miluju, jak se tím všichni ohánějí jako by to byla konečná odpověď a za ní nic. Boží plán jsi ty, ty tvoříš rozhodnutí a Bůh nikdy nepřekročí Tvojí osobní svobodu. On Ti požehná, podrží tě, někdy řekne ne, ale nenechá tě v tom samotnou, Nikdy. A ještě k tetování: pokud to někdo vnímá jako hřích (protože církev má patent na všechno), tak Boha spíš než naše hříchy zajímá jaký máme tah na branku. Drž se a připojuju se s modlitbou :) +

slachmánek

Ale křesťanství MÁ BÝT konzervativní! To má být přesně ten rozdíl mezi námi a světem. Bůh je stále stejný. Byl to asi nejlepší ďáblův tah, že se mu podařilo přesvědčit lidi, že víra už je přežitá, že je potřeba přijít s něčím novým.
BTW: Postavit svou víru na pocitech znamená, že se stanu labilním křesťanem. Je potřeba stát na Pravdě! Srdce je důležité, ale nemůžu mu vždy věřit, hodně záleží na tom, čím ho sytím.

SpeedyRESCUE

Omlouvám se za špatnou formulaci - je třeba své srdce vést a emoce posadit na zadní sedadlo nikoliv za volant. Je fajn že odepisuješ na můj post, ale měl bys pomoct (chceš-li) Odettě a jí dát odpověď, nikoliv mě. Ano Bůh je stejný, stejně jako my lidé jsme po tisíci letech stále stejní, Můžeme tady vést intelektuální debatu, ale ta je zbytečná pokud svou víru vnímáš pouze intelektuální formou a dokazováním. Nezlob se, ale mám z tebe ten pocit. Chceš-li se bavit, napiš mi do zpráv, ať to tady Odettě nekazíme ;)

slachmánek

Člověk by měl o rozhodnutí přemýšlet s vědomím: jak velký vliv tohle rozhodnutí bude mít na můj život, jak dlouho ponesu následky... (jak moc toho budu litovat).
Tetování se člověk nezbaví - musí s ním tedy počítat až do konce života - v tomto směru je to hodně zásadní věc.

Odetta

Nic nekazíte, i argumentace je obohacující! Děkuju :-)

SpeedyRESCUE

Kde bereš tu jistotu, že toho bude jednou litovat? Teda pokud se bavíme o tetování nikoliv o vlivu na jakékoliv rozhodnutí - to směšuješ dvě věci.. ;) nebo jsem tě špatně pochopil :) pokud k tomu tetování, znám chlapa, motorkáře, bývalého příslušníka cizineckých legií, konvertitu. který má přes celá záda vytetovaného ukřižovaného Krista a pod tím nápis: On umřel přede mnou. Nevím o tom, že by toho někdy litoval.. :)

slachmánek

A kde ty bereš tu jistotu, že toho nikdy nebude litovat?
Jsou rozhodnutí, která nejde vrátit.
Pokud si můžu vybrat mezi stavem, kdy můžu něco kdykoliv změnit a stavem, že to nejde vrátit, tak pro mě je rozhodně větší svoboda zůstat ve stavu který můžu změnit.
Nemusí jít nutně o tetování, ale třeba i o život v čistotě, ...
Jedinou vyjímku vidím u manželství - sice je to naprosto zásadní rozhodnutí, ale tam to zřeknutí se svobody má smysl.

Fifi

slachmánek: A proč je manželství z tohoto pravidla vyňato? (jen mě to zajímá)
Btw, spousta rozhodnutí v našich životech je irreverzibilní. Př: když si nechám chirurgicky odstranit znamínko (řekněme, že proto, že se mi prostě nelíbí, abychom tu nešermovali zdravotními důvody), je to irreverzibilní rozhodnutí týkající se změny mého vzhledu. Stejně, jako tetování. Proč je to špatně?

SpeedyRESCUE

Slachmánku, nic proti, ale čím dřív se smíříš s vědomím, že nemáš nic pevně ve svých rukou, tím dřív poznáš radost a ulehčení, než jen logickou argumentaci. Já nemám potřebu vlastnit pravdu, od toho tu nejsem. Taktéž souhlasím s Fifi - osvětlíš nám svůj názor?

slachmánek

@Fifi: OK, dá se to zobecnit i víc; (1) ale já tu vyjadřuji svůj názor na situaci, kdy má smysl se zříct svobody.
Manželství určitě smysl má, vždyť dává vzniknout novému životu.
(2) Neříkám tu co je špatně, jen ukazuju na to, že rozhodnutí, která nejde vzít zpět je potřeba dobře uvážit. A pokud jsou to rozhodnutí, která lze odložit, tak je lepší si to promyslet, poradit se s lidmi co si tím prošli, chvíli nechat uležet a až pak se rozhodnout.

slachmánek

ANO, jsem proti tetování - symbolu otroctví, ale to říkám až teď... pokud jste si toho předtím nevšimli.
Co si o tom myslí Bůh? - ANO to je zásadní otázka, ale to nevím, můžu jen odhadovat.

slachmánek

Je potřeba si uvědomit, že naše tělo nám ve skutečnosti nepatří, je nám jen zapůjčeno do správy. A jakými jsme správci? - To určuje Bůh.
Ze zkušenosti vím, že kdo je dobrý správce, tomu Bůh přidává - žehná mu.

slachmánek

BTW: Proč dnešní lidé pohrdají logikou? Copak nechápete, že bez ní není možné přemýšlet? Jak chcete bez logiky argumentovat? Rozhodovat se? Žít moudře?
Bůh nás nevede vždy za ručičku - proto nám ten rozum přece dal! Abychom se mohli rozhodovat svobodně a přitom alespoň trochu smyslupně, cíleně.

slachmánek

Možná vás to překvapí, ale na začátku roku jsem si říkal, jak by tetování mohlo být COOL... ale pak jsme se o tom pobavili se sourozencema a teď jsem moc rád, že jsem do toho nešel zbrkle.

slachmánek

@SpeedyRESCUE: Já vím, že nemám vše pevně v rukou, ale: Život bez rozumu je super jen do okamžiku, než se dostanu do místa, kde se mi nelíbí, nevím jak a proč jsem se tam dostal a nevím jak z toho ven (pokud to jde)... člověk si může ušetřit soustu trápení, když rozum používá!

Fifi

@slachmánek: Jasně, že je potřeba používat rozum. Řekla bych, že co nejvíc. Ale připadá mi právě, že v Tvých argumentech moc logiky, kterou se tady oháníš, není. Nejdřív vehementně brojíš proti jakémkoli kroku, který nejde vzít zpátky, tvrdíš, že jsi zásadně proti. Hned větu nato svou vlastní zásadu popřeš a uděláš vyjímku ze svého vlastního pravidla. A když se ptám, kde je v tom logika, kličkuješ a oháníš se logikou. :-) Docela sranda s Tebou...

slachmánek

Tak ti tu zkusím ještě jednou zopakovat to podstatné:
"Pokud si můžu vybrat mezi stavem, kdy můžu něco kdykoliv změnit a stavem, že to nejde vrátit, tak pro mě je rozhodně větší svoboda zůstat ve stavu který můžu změnit."
"ale já tu vyjadřuji svůj názor na situaci, kdy má smysl se zříct svobody"
...nikde netvrdím, že nedělám rozhodnutí, která nejdou vzít zpátky!

slachmánek

Vnucuješ mi předpoklady, které netvrdím, např:
rozhodnutí pro svobodu = správné rozhodnutí

Zobrazit 21 komentářů »

Blogový příspěvek byl smazán.

Napsat komentář »