Odetta

Odetta / Veronika

dromedar

"Zkoušej a hledej. Máš na to prostor."

To záleží. Já jsem do zaměstnání nastupoval v době, kdy byl pracovní trh sytější, navíc jsem byl bez kvalifikace, bez úspor a s nájmem na krku. Samozřejmě přinejmenším za část toho (třeba nájem za samostatný byt v Praze) jsem mohl děkovat jenom sám sobě, ale "prostor na zkoušení a hledání" jsem pak moc neměl, resp. bez vyhlídky na bezprostředně navazující nové zaměstnání pustit tu práci, kterou jsem předtím půl roku těžko hledal, by tenkrát bylo existenčně ohrožující.

Odetta

Dekuju za doplneni, to je taky dulezita myslenka a mas pravdu, ze to hodne ovlivnuje.

Zobrazit 2 komentáře »
Fifi

Potřeba kontrolovat, nutnost vzdát se projevů své víry... To zní dost drsně. Držím Vám palce.

Ester-Michael

Je to Tvůj manžel, Odett? (klidně do vzkazu, bude-li se Ti chtít)

Ester-Michael

(jakože já bych utíkala...kdyby to nebyl už manžel, ale možná i tak:-). Určitě bych s ním o tom všem mluvila - možná před někým třetím nestranným cizím v dobré poradně pro vztahy, můžu poslat nějaký kontakt, když budeš chtít....)

vafle

Je to síla. Na obě strany. Tak držím palce.

Odetta

Chlapi asi potřebují mít určitou kontrolu a ego v klidu.
Doteď jsem to brala tak, že ve vztahu se musím něčeho vzdát, abych mohla něco jinýho dostat. Něco jako kompromis. Holt jsem si našla nevěřícího muže a v tomhle ohledu to není lehký, víra trpí. Abych mu nekřivdila, dává mi pro víru prostor, ale jenom v té rovině, že je to moje osobní záležitost a on do toho nechce být vtažen. Kdybychom spolu sdíleli víru, náš vztah by nepochybně dostal úplně jiný rozměr. Sdílíme mezi sebou hodně věcí, ale tohle ne.
Všechno se to asi točí kolem toho, že má o mě strach. A taky má strach z toho, že ho opustím. Oboje naprosto bezdůvodně.

vafle

Nechci aby to znělo jako kliše, ale modli se za to.
Jinak vytvrej ve svým, sama se dál modli, choď do kostela, snaž se žít co nejlíp.. i pro něj... třeba to jednou zafunguje nějak... tlačit ho určitě nemůžeš...

Odetta

Ano, dívám se na to stejným pohledem :-)

Fifi

Mě na tom děsí, jak opakovaně píšeš, že potřebuje mít "pocit kontroly". Myslím, že to ve vztazích není běžné, a nepřipadá mi to zdravé. To by mě děsilo víc, než problém s vírou.

Zobrazit 8 komentářů »

Blogový příspěvek byl smazán.

Napsat komentář »
Ester-Michael

Trochu se bojím, jestli to "Nesnižuj lásku na pouhý pohlavní styk, partnera na hračku." právě není obsaženo v předmanželském sexu... Oblouzení pocity je ošidný, jakkoli pochopitelný. V mnoha ohledech si jako lidé obhájíme cokoli a v jakékoli oblasti...po prvním hříchu k tomu máme dost velký tendence věřit, že to Bůh s námi nemyslí dobře a že si můžeme ukradnout svůj kousek "štěstí" (a tam si lze dosadit jakýkoli hřích), věříme hadovu našeptávání namísto Trojjedinému milujícímu Bohu - kdo jiný než Ten, co za nás vylil všechnu svou krev na kříži by to s náma měl myslet líp?

Přesto, že ne vždy ve všem s církví souhlasím, tak v otázce sexu mimo manželství má absolutní pravdu... Láska, štěstí, požehnání věřím je (tak jak je to na zemi možné, v tomto slzavém údolí) vázáno na dodržování Desatera

Zobrazit 25 komentářů »
Odetta

Děkuji za upozornění :-) Zajímavý pozorovat, co čtenáře zaujme :-D

Fifi

Mě zaujaly i jiné věci, ale v tomhle jsem si nemohla pomoct. :-)

Zobrazit 2 komentáře »
Ester-Michael

rozumím...ale od kluka, který má holku a zároveň se chová jakože stojí o Tebe, hodně daleko....

Odetta

Ono to je složitější. Když jsme se poznali a projevil jistou náklonnost, byli jsme oba sami. Bylo to takový kouzlo prchlavýho okamžiku a dál to nepokračovalo. A tak se to táhlo dva roky. Potkávali jsme se jednou, dvakrát, třikrát do roka, náhodně, v davu dalších lidí, oboustranná náklonnost pořád existovala, ale náš veškerej kontakt byl v naprostých mezích slušnosti, takže i když si během těch dvou roků našel přítelkyni, nikdy se nestalo nic, co by ta přítelkyně mohla považovat za křivdu. A v době, kdy vznikl tenhle článek (konec roku 2015) a "věci" mezi mnou a jím se daly do pohybu, jeho a její vztah byl v troskách. Po celou tu dobu jsme cítili vzájemnou náklonnost, zůstávala jsem pasivní.

Odetta

Nechtěla jsem mu zasahovat do vztahu a nedejbože ho rozvrátit. Pokud by byl šťastnější se svou tehdejší přítelkyní, byla jsem ochotná o něj nebojovat a nechat ho jít, kam ho srdce táhne. I když by mě to stálo spoustu slz. (Nicméně, nebyl s ní příliš šťastný a jak jsem slyšela později od jeho rodiny i kamarádů, jediný, kdo z vztahu něco získával, byla ona slečna, a ani k jeho okolí se nechovala moc vhodně.)

Zobrazit 3 komentáře »