"My přece nepatříme k těm, kteří se ze strachu vzdalují, a tak jdou k záhubě, ale k těm, kdo věří, a tím si zachrání život."
To se snadno řekne, necoufat ze strachu! A to ani nemusíme hned myslet na to, co hrozného hrozilo - a mnohde stále hrozí - křesťanům. Co je mým strachem, který mě dnes obírá o život? Najít pravdivou odpověď asi nebude snadné. Ale je to jeden z nutných kroků k nalezení života!
Za sebe vykopávám: spoléhání se na vlastní síly a schopnosti a ne-potřeba VŠE stavět na Pánu. Strach mu vše svěřit a proti vší logice skutečně důvěřovat. V dnešním evangeliu nacházím útěchu, že…
Zobrazit více
"My přece nepatříme k těm, kteří se ze strachu vzdalují, a tak jdou k záhubě, ale k těm, kdo věří, a tím si zachrání život."
To se snadno řekne, necoufat ze strachu! A to ani nemusíme hned myslet na to, co hrozného hrozilo - a mnohde stále hrozí - křesťanům. Co je mým strachem, který mě dnes obírá o život? Najít pravdivou odpověď asi nebude snadné. Ale je to jeden z nutných kroků k nalezení života!
Za sebe vykopávám: spoléhání se na vlastní síly a schopnosti a ne-potřeba VŠE stavět na Pánu. Strach mu vše svěřit a proti vší logice skutečně důvěřovat. V dnešním evangeliu nacházím útěchu, že On ve mně roste a koná "ve dne i v noci", i když "ani nevím jak".
"Hospodinu svěř svůj osud,
v něho důvěřuj, on sám bude jednat." (ze žalmu 37, něco jako heslo pro dnešní den)
"My přece nepatříme k těm, kteří se ze strachu vzdalují, a tak jdou k záhubě, ale k těm, kdo věří, a tím si zachrání život."
To se snadno řekne, necoufat ze strachu! A to ani nemusíme hned myslet na to, co hrozného hrozilo - a mnohde stále hrozí - křesťanům. Co je mým strachem, který mě dnes obírá o život? Najít pravdivou odpověď asi nebude snadné. Ale je to jeden z nutných kroků k nalezení života!
Za sebe vykopávám: spoléhání se na vlastní síly a schopnosti a ne-potřeba VŠE stavět na Pánu. Strach mu vše svěřit a proti vší logice skutečně důvěřovat. V dnešním evangeliu nacházím útěchu, že… Zobrazit více
"My přece nepatříme k těm, kteří se ze strachu vzdalují, a tak jdou k záhubě, ale k těm, kdo věří, a tím si zachrání život."
To se snadno řekne, necoufat ze strachu! A to ani nemusíme hned myslet na to, co hrozného hrozilo - a mnohde stále hrozí - křesťanům. Co je mým strachem, který mě dnes obírá o život? Najít pravdivou odpověď asi nebude snadné. Ale je to jeden z nutných kroků k nalezení života!
Za sebe vykopávám: spoléhání se na vlastní síly a schopnosti a ne-potřeba VŠE stavět na Pánu. Strach mu vše svěřit a proti vší logice skutečně důvěřovat. V dnešním evangeliu nacházím útěchu, že On ve mně roste a koná "ve dne i v noci", i když "ani nevím jak".
"Hospodinu svěř svůj osud,
v něho důvěřuj, on sám bude jednat." (ze žalmu 37, něco jako heslo pro dnešní den)