Andrejko, děkuji za svědectví. Ten úryvek z listu Židům to vystihuje dokonale.
Já vím, že se o povolání do manželství nemluví příliš často, ale připomnělas mi moje vlastní "zaslechnutí povolání do manželství", máme taky v tomto něco společného. Taky jsem byla na ignaciánských exerciciích, chodila za duchovně doprovázejícími a hledala. A pak jednoho dne ráno, na mši jsem zaslechla jeden úryvek, který mi nešel z hlavy a který moje srdce chápalo zcela jasně v kontextu svého hledání. V tu chvíli jsem věděla, že musím jít, už jsem ani nemohla zůstat, tam kde jsem byla. Přišlo mi to nepoctivé.
Vím, že to mnoho lidí neřeší, ale musím říct, že to období hledání a to "zaslechnutí" mi velice pomáhá v těžkých a náročných obdobích, kterými naše manželství místy prochází, aneb vím komu jsem uvěřila.

Ano, ta zkušenost okamžiku po-volání drží i mě. Diky za tvoje sdílení.

Nedá mi to ještě nenapsat...Andrejko, jsem ráda, že jsi to tady dala ještě z jednoho důvodu. Kdysi jsem o povolání mluvila s jednou řeholní sestrou, která moji zkušenost smetla slovy, že je přesvědčená, že žádné povolání neexistuje a všechno stojí jen na rozhodnutí daného člověka. Nepřela jsem se s ní, ale přiznám se, že mě hned napadlo a myslím na to dodnes, že to pro ni musí být velice těžké. Asi jsem to "povolání" potřebovala prožít, a neumím si představit, jak bych obstála bez něj. I když stále ještě asi nejsme na konci, tak uvidíme jak obstojím v čase i s ním...ale už teď vím, že je to moje opora.