Uvěřím až... (budou létat včely v zimě). Až přijde nejprve Eliáš.
Ale "on už přišel, ale nepoznali ho a udělali s ním, co chtěli. Tak i Syn člověka bude od nich trpět."
Neděje se to stále? Čekáme na vyplnění nějaké podmínky a ani si nevšimneme, že se plní, ale jinak. A Bůh znovu trpí - nebo nám tu naši nevěru a tvrdohlavost spíše strpí ve své trpělivosti. Jsme to my, kdo se ochuzujeme o Boží přítomnost a její moc se projevovat v našich životech. Dřív než začnu volat "Přijď", porozhlédnu se v mém životě a poděkuji, že už se mnou kráčí. (A třeba pak i zaslechnu bzučení včel.)