Všichni teď řeší ty "množící se králíky", ale mě tam daleko víc zaujala tato myšlenka:
Další gesto patřilo maminkám, které přinášely nemocné děti, a vůbec maminkám s dětmi. Maminky nezdvihaly děti, držely je v náručí a podávaly otcům. Bylo vidět opravdu i hodně postižených dětí. Takový pohled vás nenechá v klidu, ale maminky tyto děti neskrývaly, nesly je k papeži pro požehnání. Jako by říkaly: Toto je mé dítě, je takové, ale moje. To vědí a dělají všechny matky, ale způsob, jakým to dělaly, mne zasáhl.
(a předtím ještě krásně mluvil o otcích!)
http://radiovaticana.cz/clanek.php4?id=21363