Dnešní první čtení je hodně těžké v době, kdy otcové přestávají být známi a s matkami to začíná být podobné. Jak asi následující verše zní někomu, kdo nezažil otcovskou a nebo dokonce i mateřskou lásku?! "Kdo ctí otce, usmiřuje své hříchy, kdo si váží matky, jako by sbíral poklady...Nezapomene se ti, žes měl soucit s otcem, započítá se ti (jako náhrada) za tvé hříchy" (Sir 3,3-7.14-17a (řec. 2-6.12-14) ===) úcta k tomu, kdo mi dal život mě odkazuje k Otci (který je zároveň i Matkou), který mě povolal jménem a znal mě dříve než jsem byla počata... "předepisovaná" úcta k pozemskému otci, s… Zobrazit více

Dnešní první čtení je hodně těžké v době, kdy otcové přestávají být známi a s matkami to začíná být podobné. Jak asi následující verše zní někomu, kdo nezažil otcovskou a nebo dokonce i mateřskou lásku?! "Kdo ctí otce, usmiřuje své hříchy, kdo si váží matky, jako by sbíral poklady...Nezapomene se ti, žes měl soucit s otcem, započítá se ti (jako náhrada) za tvé hříchy" (Sir 3,3-7.14-17a (řec. 2-6.12-14) ===) úcta k tomu, kdo mi dal život mě odkazuje k Otci (který je zároveň i Matkou), který mě povolal jménem a znal mě dříve než jsem byla počata... "předepisovaná" úcta k pozemskému otci, s kterým ne vždy souhlasím, mě učí milosrdenství, které má můj Nebeský Otce se mnou. Pane, dárce života, smiluj se nad otci, matkami i nade mnou!