Andrea Hýblová (Neposeda)

Neposeda / Andrea Hýblová

V celibátu

JE TO NÁHODA, ŽE NA "KONEC SVĚTA" SE DNES ČETLO TOTO 1. ČTENÍ?! Ať už ten konec přijde kdykoliv, vyhlížím i já s důvěrou (a jasně, že také s bázní a zvědavostí zároveň) svého Miláčka, Ženicha každé lidské duše (odtud ten dialog mezi Kráskou a Miláčkem):

Hlas mého miláčka! Právě přichází, běží po horách, ... Hle - už stojí za naší zdí, dívá se okny, nahlíží mřížovím. Můj miláček se ujímá slova a říká mi: "Vstaň, moje milá, moje krásko, a pojď! Hle, už zima přešla, déšť přestal a pominul... přišel čas ke zpěvu, vrkání hrdličky je slyšet po kraji. .. Vstaň a pojď, moje milá, moje krásko, pojď… Zobrazit více

JE TO NÁHODA, ŽE NA "KONEC SVĚTA" SE DNES ČETLO TOTO 1. ČTENÍ?! Ať už ten konec přijde kdykoliv, vyhlížím i já s důvěrou (a jasně, že také s bázní a zvědavostí zároveň) svého Miláčka, Ženicha každé lidské duše (odtud ten dialog mezi Kráskou a Miláčkem):

Hlas mého miláčka! Právě přichází, běží po horách, ... Hle - už stojí za naší zdí, dívá se okny, nahlíží mřížovím. Můj miláček se ujímá slova a říká mi: "Vstaň, moje milá, moje krásko, a pojď! Hle, už zima přešla, déšť přestal a pominul... přišel čas ke zpěvu, vrkání hrdličky je slyšet po kraji. .. Vstaň a pojď, moje milá, moje krásko, pojď! Moje holubičko ve skalním úkrytu, v dutině srázu, ukaž mi svoji tvář, ať ať slyším tvůj hlas, vždyť tvůj hlas je líbezný a půvabná je tvoje tvář" (Pís 2,8-14)

Napsat komentář »