Dnešní vstupní modlitba mi připomněla modlit se za katechumeny, i když letos vím osobně jen o dvou.
Bože, ty znáš naši křehkost
a víš, jak jsme se dostali do područí hříchů;
smiluj se nad námi a odpusť nám naše provinění,
abychom byli zbaveni pout, která nás tíží.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista.
Požehnanou neděli.
A kéž víme, oč prosíme.
Jeho ranami jsme uzdraveni.
Chci, chceme?
Když ho Ježíš viděl, jak tam leží, a poznal, že je tak nemocný už dlouho, zeptal se ho: „Chceš být zdráv?“ Nemocný mu odpověděl: „Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do rybníka, když se voda rozvíří. Než tam dojdu já, jiný už tam sestoupí přede mnou.“ Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi své lehátko a choď!“ A hned byl ten člověk uzdraven, vzal svoje lehátko a chodil.
Tento uzdravený je trochu jiný. Nevyžaduje ani tak samo uzdravení jako malomocní nebo slepi, a další. Ano na Jezisovu otazku neodpoví primo - chci. Uzdrav mě.
Mluví v oklikach Sěžuje si na to, že mu nikdo nepomůže, a pokud se tam dostane vlastnimi silami, je pozdě neb je vukol vše už znečištěné. Mluví o "těch druhých".
A Ježíš také na to reaguje. Vstaň, vezmi své lehátko a chod" není totéž jako "uzdrav se ze své nemoci" Slysi v jeho slovech víc, než on sám. Vstaň a chod, své lehátko vezmi do svých vlastních rukou, s ním celý svůj úděl a i s ním - jdi.
Tak,jako Ježíš sám později. Vzal svůj kříž, a zemřel na něm. Šel svou cestou křížovou. Plnil vůli Otce.
Myslím, že tento chromý je předznamenáním Kříže. Kdovi, jestli 'byl uzdraven". Ale své lůžko - dvě omezení - vzal na svá bedra, a tedy ..šel.
Už 4.neděle postní - Laetare
Vesel se, Jeruzaléme! Jásejte nad ním všichni, kdo ho milujete. Zajásejte, neboť váš zármutek se promění v radost a budete nasyceni ze zdroje útěchy.
Vypadlíci z hnízda, čeká se na vás!
"Vraťme se k Hospodinu: on nás rozdrásal a on nás uzdraví, on nás zranil a on nás obváže! Po dvou dnech nám vrátí život, třetího dne nás vzkřísí, před jeho tváří budeme žít."
Celé dnešní první čtení: Oz 6,1-6
Mosty jako místa, kdy nás Bůh převedl "přes".
A když sami zrovna ostře nevidíme, druzí nám mohou vyprávět o těch svých.
"Jen si dej pozor a buď na sebe velmi dbalý, abys nezapomněl po všechny dny svého života na události, které viděly tvé oči. Ať nevymizí z tvé mysli a nauč jim své syny a syny svých synů!“
Z dnešního 1.čtení Dt 4,1.5-9
Vstupní modlitba 3.neděle postní
Bože, studnice milosrdenství a dobroty,
ty nám dáváš příležitost,
abychom svou hříšnost léčili
modlitbou, postem a štědrostí;
pohleď, jak ve svědomí cítíme svou vinu
a pokorně se z ní vyznáváme,
ukaž na nás své veliké slitování,
odpusť nám a pozvedni nás k sobě.
Tuhle cestu sleduji (informačně i v modlitbě) víc než ty předešlé. Vlastně i ta první africká byla taky výjimečná. Tady však "palce držím" snad ještě víc.
https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2021-03/papez-v-iraku-den-prvni.html
Prosím o odvahu něco zavřít, aby se otevřela jiná realita, ta tvoje, Bože.
(A dnes taky za papeže!)
Všemohoucí Bože,
posilni v nás ducha kajícnosti,
abychom se v této postní době očistili pokáním a připravili se oslavit Velikonoce s čistým srdcem a vnitřní pravdivostí.
(Modlitba pro 2.pátek postní)
Nejen k dnešnímu evangeliu se mi v hlavě zpívá tahle postní píseň:
https://youtu.be/z7vBFc-q_Ys
Byl jeden bohatý člověk, oblékal se do šarlatu a kmentu a každý den pořádal skvělou hostinu. U jeho dveří léhal jeden žebrák – jmenoval se Lazar – plný vředů a rád by utišil hlad aspoň z toho, co padalo z boháčova stolu...
Soudce všeho světa, Bože, před trůnem tvým nepomůže žádnému nádhernost jeho, byť měl slávu světa všeho... Pomůžou zcela jiné skutečnosti a o ty prosme (po prosbě za odpuštění, kdy jsem si nevšímala současných Lazarů u mých dveří).
Matka Zebedeových synů chtěla vystřelit své syny k hvězdné kariéře, ale ta se dělá jinak. Třeba i tak, jak jsem dnes objevila v encyklice o bratrství a sociálním přátelství Fratelli tutti.
„Co si přeješ?“ Odpověděla mu: „Poruč, aby tito dva moji synové zasedli jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici v tvém království.“ (...)
Ale kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem, a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je vaším otrokem. Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny.“
Roztáhnout ruce i srdce a přidat se ke Kristově oběti.
Modlitba (nejen) nad dary
Bože, ty nás voláš k účasti na Kristově oběti, aby se upevňovalo naše spojení s tebou; vyslyš proto naše prosby a zbav nás všeho, co nás od tebe odvrací.
Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Modlitba pěkná. A jak jsem roloval - nežli se obrázek zobrazil celý - nejprv jsem myslel, že sis koupila tanga.
Den uz sice konci a fotka je z D1 za svítání, ale slova modlitby platí stále.
Liturgická modlitba z dneška, vhodná i pro cesty pozemské i ty za Světlem života
Bože, provázej svou církev ustavičnou ochranou, vždyť jsme jen smrtelní lidé
a bez tebe by nám došly síly; pomáhej nám vyhýbat se všemu, co nám škodí, a hledat, co vede ke spáse.
Snad se nepohoršíte.
Nevím proč, ale tenhle nápis z centra Prahy, se mi vybavil, když jsem četla dnešní liturgické texty. Chybujeme všichni, a je třeba to umět přiznat. Kdo nemá Boha, tedy před tváří Přírody a druhých lidí. Odtud začíná cesta k nápravě. A prostor pro Boží jednání.
"Tobě, Pane, sluší přiznat spravedlnost, nám však hanbu na tváři, jako se dnes (skutečně hanbí) judští mužové i jeruzalémští obyvatelé a všichni Izraelité, blízcí i dalecí, ve všech zemích, do nichž jsi je vyhnal pro nevěrnost, které se vůči tobě dopustili. Hospodine, nám se sluší hanbit ve tváři, našim králům,…
Zobrazit více
A mně včera při modlitbě přišlo na mysl -
Děkuji Pane, že mohu žít ve SVOBODNÉ zemi, kde je SPRAVEDLNOST a PRÁVO, kde vládne mír a pokoj v lidských srdcích.
Mocné sesadil z trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil a bohaté propustil s prázdnou...
Chválím Tě, že tvoříš věci nové...Hle, všechno tvořím nové
Na cestě s Ježíšem