Pojišťovna má bohužel své nároky a přes to nejede vlak. Přitom Ty za to také nemůžeš, že máš nároky a chceš vidět, že?

Od kolegyň vím, že odkládají z každé výplaty něco právě pro tyhle případy mimořádných výdajů.

Abych to upřesnila, mě v tom příspěvku nešlo o to si stěžovat - pro mě je to hodně peněz, ale jak přesně jak píšeš, mám nějakou rezervu (byť jsem měla jinou představu o jejím využití, ale to je holt život) a neznamená to pro mě, že zítra nebudou mít na jídlo. Jenže takhle to prostě každý nemá - pokud bych třeba měla z platu jaký mám platit komerční nájem, byl by to mnohem větší problém. Nemluvě o situaci, kdybych byla třeba sama s dítětem (jak víme, děti generují furt nějaké nečekané výdaje). Já si o sobě třeba myslím, že se dokážu dost uskromnit, lecos odložit atd. Ale potřebu vidět fakt odložit nejde, A nepřijde mi fér, že kvůli špatnému zraku se někdo dostane na pokraj osobního
bankrotu (to není můj případ, naštěstí)

Chápu to, Liduš.

Mně právě ty pojišťovny štvou.

Ty vogo, jeste dnes??? Tak drzim palce...

:) moc dobré..

Díky za článek! Teď, když se učím na státnice mi bodlo zamyslet se nad tím, proč to všechno vlastně dělám. Ne, opravdu to není kvůli mně! Mám od Boha prostě nějaké dary, které chci využívat ku prospěchu vlastně cele spolecnosti. A takový cíl dává silu těch 11 dni do statnic vydržet...

"Jak ochránit děti před nebezpečím, které je nebezpečnější, než nebepečí, která hrozí tělu ..."

Nijak. Nás rodiče také neochránili (a ani dost dobře ochránit nemohli) před školstvím přinejmenším po celá devadesátá léta stále ještě velmi poznamenaným socialismem. Dnes děti nikdo neochrání před novými ideologiemi, které pronikají do školních osnov. A jedna ezohusa v učitelském sboru *není* nebezpečnější než tohle všechno.

Spíš než snažit se "ochránit" je tady namístě sledovat, co se ve škole děje, a v případě potřeby napravovat škody.

Je to strašně těžké... já osobně jsem zastáncem domácí školy alespoň během prvního (ideálně i během 2.) stupně. Dítě nemusí vyrůstat úplně oddělené od okolního světa - přece jen je na mě jako na rodiči, abych mu i nějaké styky s okolím umožnila či zařídila (dítě se mnou bude chodit do kostela, může se vídat s dětmi mých přátel, může mít kroužek apod.)...zároveň ale bude uchráněno od toho, co se hrne do školství, a co není záležitostí pouze jedné studentky, ale je to dlouhodobější záležitostí, která se bude rozšiřovat všude (viz např. gender ideologie).. myslím si, že je důležité pro spásu dítěte i pro jeho zdravý duchovní růst, aby si nejprve osvojilo dobré základy, základy křesťanské morálky, základy katolické víry, a pak se s tím základem pustilo do světa a bojovalo s "plnou zbrojí"...

samozřejmě by se také dalo sledovat, co se ve škole děje a pak podle toho jednat... ale stejně to člověk neuhlídá nikdy všechno a člověk by se divil, jak zdánlivě maličká záležitost stačí k tomu, aby dítě ujelo úplně někam jinam, než má....