Společenství zetlelo, protože v něm nebyla žádná aktivita po více jak šest měsíců.

Každý den se pokusíme vložit kolektu (úvodní modlitbu) z příslušného svátku podle tradičního katolického kalendáře.

Dej nám, prosíme, Pane, následovati, co uctíváme, abychom se učili i nepřátele milovati, ježto slavíme narozeniny toho, jenž se uměl také za pronásledovatele přimlouvati u Pána našeho Ježíše Krista, Syna tvého.

16. září – sv. Ludmily

Nechť nám pomohou, prosíme, Pane, přímluvy a zásluhy svaté Ludmily, Mučednice tvé, abychom po jejích stopách kráčejíce, nalezeni byli stálými ve víře a horlivými ve svatých skutcích.
Skrze Pána našeho Ježíše Krista.

Sarto_II

První světice slovanská, první, která obětovala Bohu svou krev z vděčnosti za milost víry, jíž se dostalo jejímu lidu. Dovedla získati pro Krista vnuka Václava proti vlastní jeho matce a vložila do jeho srdce to, co on potom odkázal svému národu. V jejím zardoušení na Tetíně r. 921 vítězí ještě pohanství nad křesťanstvím, sobectví nad milostí, ale je to vítězství vratké a dočasné. Věrnost sv. Ludmily přinesla plody nehynoucí.

15. září – Sedmibolestné Panny Marie

Bože, při jehož umučení podle proroctví Simeonova nejsladší duši přeslavné Panny a Matky Marie pronikl meč bolesti, popřej milostivě, abychom, kdož bolestí jejích s úctou vzpomínáme, došli blahého účinku umučení tvého: Jenž žiješ a kraluješ s Bohem Otcem v jednotě.

Sarto_II

Neposkvrněná Panna svým Staň se nejenom že pojala do svého srdce moře blaženosti, ale také moře bolestí a utrpení. Vždyť věděla, že Syn Boží, jenž se uhostil pod jejím srdcem, bude umučen za svůj lid. Se Synem trpěla i Matka. Každý nový den jí jasněji připomínal, jakých muk jednou zakusí. Nesla je dobrovolně a oddána do vůle Boží. Jaké neskonalé víry a pokorné poslušnosti byla, že se nevrhla na katany svého Syna, jak by to učinila každá světská matka!
U kříže stála a vypila se svým Synem kalich utrpení až na dno. Tím spolupůsobila při našem vykoupení a právě v tomto nejbolestnějším okamžiku si zasloužila, aby Synem Božím byla prohlášena za Matku veškerého pokolení lidského. Tehdy se uskutečnilo proroctví Simeonovo: Tvou duši pronikne meč!

Sarto_II

Není matky, není člověka, jenž by byl kdy více trpěl než tato panenská Matka! Ale právě proto můžeme a máme se k ní utíkati ve všech svých bolestech, neboť zná jejich hořkost a její dobrotivé srdce dovede nám dáti útěchy.

3. září – Sv. Pia X., papeže a vyznavače

Bože, jenž jsi k obraně katolické víry a obnově všeho v Kristu svatého Pia, Nejvyššího Velekněze, nebeskou moudrostí a apoštolskou statečností naplnil: popřej milostivě, abychom, následujíce jeho ustanovení a příkladu, věčné odměny dosáhli.
Skrze téhož Pána našeho Ježíše Krista.

30. srpna – Sv Růženy od Matky Boží, limánské panny

Uštědřiteli všeho dobrého, všemohoucí Bože, jenž jsi dal svaté Růženě, předčasně skropené rosou nebeské milosti, krásou panenství a trpělivosti mezi Indiány kvésti, dej nám, služebníkům svým, abychom, běžíce po vůni její líbeznosti, zasloužili si státi se libovůní Krista.
Jenž s tebou žije.

Sarto_II

Narodila se v peruánském městě Limě r. 1586. Na tvářích dítěte jako by byly kvetly růže, proto příbuzní pominuvše původní jméno, nazývali ji Rosa, růže Panny Marie. Od dětství zaslíbila své srdce Pánu Ježíši. Vzala si za vzor sv. Kateřinu Sienskou. Od Krista Pána uslyšela později slova: „Růže srdce mého, buď mou nevěstou!“ Aby se božskému Snoubenci připodobnila, ukládala si kruté umrtvování, činíc pokání za hříšníky. Přijala roucho sv. Dominika, ale zůstala v rodině, konajíc služebné práce a přisluhujíc nemocným. Zesnula 24. srpna 1617. Jest „prvním květem svatosti na půdě Jižní Ameriky“.

28. srpna – Sv. Augustina, biskupa, vyznavače a Učitele Církve

Přispěj snažným prosbám našim, všemohoucí Bože, a jimž dáváš pevnou naději ve svou otcovskou lásku, na přímluvu svatého Augustina, vyznavače svého a biskupa, uděl nám dobrotivě účinek obvyklého milosrdenství svého.
Skrze Pána našeho.

Sarto_II

Syn Afričana Patricia a sv. Moniky, narozený v Tagaste v Numidii, po letech zmítání a tápání, nevěry, pochybností, bludů a hříchů strhává všecka pouta a vzlétá orlím letem k Světlu-Kristu. Vrozené neobyčejné dary duchovní vydaly podivuhodnou úrodu, byvše oplodněny milostí. Veliký rozjímatel, filosof, theolog, kazatel, spisovatel, pastýř duší, zůstává stále jedním z největších světel Církve. Svůj život a své obrácení vyličuje v knize Vyznání, která přivedla mnoho tápajících duší ke Kristu. Byv 36 let biskupem v Hipponu, zesnul za vandalského obléhání města 28. srpna r. 430.

22. srpna – Neposkvrněného Srdce blah. Panny Marie

Všemohoucí, věčný Bože, jenž jsi v srdci blahoslavené Panny Marie připravil důstojný příbytek Ducha Svatého, uděl milostivě, abychom, slavíce zbožnou myslí svátek téhož neposkvrněného Srdce, dovedli žíti podle srdce tvého.
Skrze Pána našeho.

15. srpna – Nanebevzetí blahoslavené Panny Marie

Všemohoucí věčný Bože, který jsi neposkvrněnou Pannu Marii, Syna tvého Rodičku, tělem a duší k nebeské slávě pozvedl: uděl prosíme, abychom vždycky upjati k výšinám zasloužili si býti účastni její slávy. Skrze Pána našeho Ježíše Krista.

JakubAlbert

Pius XII.: „...prohlašujeme, oznamujeme a definujeme, že je Bohem zjevené dogma, že Neposkvrněná Boží Rodička, ustavičná Panna Maria, když dokončila běh pozemského života, byla s tělem i duší vzata do nebeské slávy."

"...pronuntiamus, declaramus et definimus divinitus revelatum dogma esse : Immaculatam Deiparam semper Virginem Mariam, expleto terrestris vitae cursu, fuisse corpore et anima ad caelestem gloriam assumptam." (Munificentissimus Deus, 44)

11. srpna – Sv. Filomény, panny a mučednice

Bože, jenž jsi mimo jiné zázraky moci své i slabé pohlaví vítězstvím mučednictví oslativiti ráčil, popřej milostivě, bychom konajíce památku svaté Filomény, panny a mučennice Tvé, po příkladu jejím k Tobě se ubírali. Skrze Pána našeho Ježíše Krista atd.

JakubAlbert

R. 1802. nalezla se v katakombách římských hrobka, v níž odpočívalo tělo sv. Filomeny, což zjevno z nápisu. Za odznaky měla: kotvu, palmu, tři šípy, důtky a lilii. Sv. ostatky dostaly se r. 1805. do Magnana v diecési nolské. Na přímluvu sv. Filomeny stalo se přemnoho zázraků ve století 19. Život její vynikal zvláštními zjeveními. Otec její byl knížetem řeckým a matka z rodu královského. Bůh přislíbil rodičům Filomenu (= Bohu milá) pod tou podmínkou, dají-li se pokřtiti, což se stalo. Dceruška byla velmi pobožna a slíbila Bohu panenskou čistotu. Rodiče však přišli s ní do Říma, kdež je císař Dioklecián vlídně přijal; a Filomena zalíbila se mu tak, že ji sobě za manželku žádal. Filomena však zůstala věrna svému slibu. Za to byla 40 dní vězněna; ale Matka Boží ji těšila; byla bičována, avšak

JakubAlbert

rány zhojil balsam andělský; ku kotvě přivázána a do moře vhozena, než andělé opět na břeh ji vynesli. Proto vlekli nepodajnou pannu ulicemi římskými a šípy do zuboženého těla metali; vždy však zázračně zhojena. I byla sťata 10. srpna. Papež Řehoř XVI. uznal ji r. 1837. patronkou diecése nolské a ku její poctě určil 11. srpen.
http://mariapro.cz/11-srpna-svate-filomeny-panny-a-mucenice/

31. července – Sv. Ignáce, vyznavače

Bože, jenž jsi k šíření větší slávy svého jména posílil Církev bojující působením sv. Ignáce novou zálohou, uděl, abychom jeho pomocí a následováním bojujíce na zemi, zasloužili si s ním býti korunováni v nebi.
Skrze Pána našeho...

Sarto_II

Vojín při obléhání Pampeluny raněný v nemocnici četbou životopisů svatých se obrací k Bohu, na Montserratu se zasvěcuje P. Marii, v jeskyni u Manresy se oddává rozjímání, v 33. roce začíná učiti se latině, aby se mohl státi knězem. Přidružil k sobě přátele, s nimiž smlouvá duchovní společenství, zřízené po způsobu vojenském, a zavázavše se 15. srpna 1534 sliby, dávají se do služeb papeži. Papež Pavel III. potvrdil řád Tovaryšstva Ježíšova, z něhož vzešlo nesmírné dobro pro Církev v celém světě. Dobojoval 31. července 1556, uložen v Římě ve chrámě al Gesù.