https://vvrh.signaly.cz/2101/zlato-kadidlo-a-myrha-prakticke-veci

Ale prečo Biblia tvrdí, že nie vzdelaní, múdri tohoto sveta nachádzajú Boha, ... ale práve tí pochabí, opovrhovaní?
Aj preto mám často pocit, že my sme sa nepoučili z príkladu z 1 storočia. Boží syn Ježiš vtedy zjavoval osobu "svojho Boha" a Otca a predsa aj keď bol "tak blízko", iba málo ľudí ho "našlo"./uverilo v neho/
A Boh nedá na štatistické čísla a na zápisy v matrike. A to je viac ako smutné.

V kázání dnes bylo, že i Herodes znal Písmo přímo od učitelů zákona, a k čemu mu to bylo?

Bible nikde netvrdí, že Boha nachází právě opovrhovaní.

A jak málo stačí, aby se Boží Slovo šířilo, o tom praví celý NZ i posvátná tradice a dnešní skutečnost, že z malého zástupu nevzdělaných židů se stal nesčetný zástup světců. A zápis do knihy života nejde přes farní matriky.

Svatí jsou živí a přimlouvají se za nás u Boha neustále, aby náš život šel správným směrem a nakonec zakotvil v Bohu.

A Bůh má v nebi místa dost pro každého zapsaného v knize života. Jako křesťané žijeme naději, že Ježíš Kristus zvítězil jednou pro vždy pro mnohé, kteří ho přijmou a nechají se spasit.

To je víc, než pár čárek v matrice.

Doufám, že Vám tu netvrdím nějaké hereze.

Souhlasím plně s Vojtěchem a připojuji komentář, který jsem před chvílí vložil do blogu SLOVO NA DEN:

Boží slovo o Slavnosti Zjevení Páně se zcela zaměřuje na Ježíše jako na Mesiáše, krále a spasitele všech národů. On nepřišel pouze pro izraelský národ, ale také pro pohany – pro celé lidstvo. Příchod mudrců od východu znamená počátek sjednocení národů, které bude plně dovršeno vírou v Ježíše, až všechny národy poznají, že jsou dětmi jediného Boha Otce a navzájem si jsou bratry a sestrami. Mudrci jsou prvními posluchači a svědky Krista. Pane, dej, ať se církev učí po jejich vzoru putovat k Betlému, aby se klaněla králi všech králů a současně odtud vycházet do celého světa, kde má plnit poslání, kterým ji Ježíš pověřil – jít ke všem lidem a přivádět je k naději a k životu.

Úryvek z knihy Sirachovcovy v prvním dnešním čtení je chvalozpěvem na ztělesněnou Boží moudrost, od věků sídlící u Boha. Moudrost prochází celým světem a má příkaz usadit se jako Boží slovo v Jeruzalému uprostřed vyvoleného národa. Evangelium nám potvrdí, že touto Boží moudrostí a Slovem je Ježíš, vtělený Božího Syn. Proces vtělení vyjádřil svatý Jan tajemným veršem „Slovo se stalo tělem“. Hospodin poslal svého Syna, aby nás spasil. Sestoupil do naší lidské přirozenosti jako Spasitel světa, nejen aby odstranil naše hříchy. Bůh si nás zamiloval a touží po tom, abychom poznali Jeho lásku a stali se Jeho dětmi.

Ježíš se nám stal vzorem lásky a svatosti. Je na nás, abychom se od něj ve všem učili, protože jen On je cesta, pravda a život. Pouze skrze něj můžeme dospět do Boží náruče a mít účast na Jeho Božské přirozenosti. Vyznáváme, že Ježíš jako pravý Bůh a pravý člověk je skutečně Božím Synem, který se stal člověkem, naším bratrem, aniž přestal být Bohem, naším Pánem. Jak se dočteme ve 2. čtení z listu apoštola Pavla, v Ježíši Kristu si nás Bůh vyvolil, abychom byli skrze něj svatí a neposkvrnění v lásce k Bohu. A proto nás Bůh i předurčil k tomu, abychom mohli být přijati za Boží děti.

A s jakou synagogou? Viz Zj 2,9.

I satan má velké společné dědictví s archandělem Michaelem.