Přeji štěstí a boží požehnání v Tvém úsilí. :)

Ano, ten dřevěný kostelík sv. Bartoloměje se mi taky moc líbil :-)

Super!

"A všichni do jendoho jsme byli Boha-Ducha plní. A to byla pecka! ! !"

To se pak ptám, co to vlastně (podle autorky) je, být "plný Ducha", a jak se to pozná. Tuším za tou výpovědí nějaký nevyslovený předpoklad, snad něco jako "každý křesťan účastnící se shromáždění je plný Ducha svatého".

Částečně ano. Každopádně jsem tím myslela to, že bylo z každého (resp. každého, koho jsem potkala) cítit, že je nějaký jiný, naladěný na vlnu Ducha. A kdo je naladěný na to Jej příjmout, ten musí být alespoň částečně plný Ducha :).

Hezký příběh :-)

A jaká byla odpověď?

Bohužel ne, Honzíku. Ale ty si dát můžeš :D