Jsou věřící, kteří přistupují ke svátosti smíření se slovy: "Nemodlím se, jak bych měl." "Nebyl jsem v kostele, jak je uloženo církví." "Neposlouchal jsem.“ Podněty ke změně v jednání přicházejí zvnějšku: "…jak bych měl…jak je uloženo". Jaký rozdíl pak cítíme, když řekneme: "Nemodlím se, jak bych chtěl?" Podnět přichází z našeho nitra, z našeho já, z vnitřního člověka...
Ve zpovědi také mezi řádky zaznívá ono osvobozující a nadějné: "Nepřestávám tě mít rád. Stále zůstáváš mým milovaným dítětem, i když jsi udělal to, co je zlé."
(Z myšlenek k postní době P. Petra Šabaky)