Jurisi díky.

P. S. Vzpomněl jsem si na naše poslední osobní setkání :)

Mě ze zkušenosti připadá, že to musí jít ruku v ruce. Dobré vztahy jsou jedním z předpokladů dobrého díla a dobré dílo/výkon předpoklad dobrých vztahů. Jinými slovy - když se něco dělá "jen tak nějak" či napůl a nepořádně, když se to plichtí a plácá a omlouvá slovy "hlavně ty vztahy, a že je v tom srdíčko...", tak to nakonec postupně zabíjí i ty dobré vztahy. Naopak kvalitně a poctivě odvedená práce, pořádek na pracovišti, kdy má každý jasno co má kdy dělat, to vede k dobrým vztahům. A platí to samozřejmě i naopak.
Obojí navzájem musí mít tu správnou míru, ale jedno bez druhého je k nežití.

Radost, číst od Vás zase článek :-)

Otče Jiří, to bylo krásně po lopatě a dokonale evangelizační. Ano, je to radost od Vás číst různé zamyšlení. V každém kázání je vždy trochu zamyšlení, když se dobře poslouchá. Jít na Boha hned s prosbami je neuctivé. Děkovat, chválit a celou svou duší se dát do Božích rukou, svěřit mu svůj život a milovat Ho pro činy, které pro nás vykonal. Kdo zakusil Boží lásku, Jeho dotek, tak je už zcela jiný i když stále dokola usiluje o tu vstřícnost a živost víry. Společenství věřících je velká pomoc i dar.
Jiří, díky za ty prostá slova, která mnohým snad otevřou oči a uslyší Boží slovo jinak, než dřív.

Dekuji🌹

Je to balzám, děkuji! Doma slýcháváme jen a jen kritiku, lidé už raději chodí jinam, tím pádem je ještě víc kritiky, že je nás tam málo a tak pořád dokola😒

Otče Jiří, jak podrobněji popsat tu první cestu, která nikam nevede? Třeba po ní mnozí jdou a netuší...

"ani JPP"
to je jasné upírání zásluh Máří!

I kdyby nevstal z mrtvých s tělem i duchem,nechal by v hrobce své zmučené tělo,i přes to by náš život dostal smysl dík Kristovu životu a jeho Radostné zvěsti.Katolíci si dostatečně neuvědomují význam této zvěsti,tomu úžasnému pozvání všech dobrých lidí k utvoření společenství,založeném na lásce k Bohu i jeden k druhému.Ta láska nás zavazuje k vzájemné pomoci,k spolupráci na dobrém díle.Tak se rodili první církve.My jsme už pozapomněli,jak správně projevovat vzájemnou lásku,jak druhému pomáhat ale ještě to v nás žije,ještě není pozdě!Naplnme své kostely opravdu vřelou láskou jeden k druhému,pokořme lhostejnost i zaslepenost.Přeji pohodový sváteční čas Velikonoc. Pavel.

To je krásné...

Jsem také jeden z těch, kterým Michal pomohl vystudovat teologickou fakultu. Filosofie mi fakt nešla a v Michalově pokoji jsem strávil mnoho času. A on mě taky povzbudil, abych jel do Taizé do týdne v tichu. Měl jet se mnou. V tom tichu mě zasáhla zpráva o jeho úmrtí... Byl tam se mnou jinak, než jsme si v prosinci představovali, ale o to silněji. Díky, Michale!

Jsou to zvláštní náhody a mnozí nad tím kroutí hlavou,jak jen je to možné.Ty překvapivé náhody se dějí nám všem,věřícím i nevěřícím.Nelze to brát,jako dar Ducha Svatého.Bůh nás miluje všechny bez podmínek a prokazuje svou lásku i takovým způsobem.Těmi náhody nás vede,mění naše životy i vztahy mezi lidmi.Žít v Boží milosti je úžasné,je to další prostor,kteří nevěřící neznají a sami se ho vzdávají.Jak jim ho můžeme ukázat?

Krásné přirovnání i přání, díky! ;-)

Otče Jiří,velice pravdivé přirovnání,které zná a pocítil každý z nás.Přeji krásnou Vánoční službu Bohu u oltáře i naplnění Duchem Svatým.
Pavel.