"Co Bůh takovým lidem slíbil, co jim řekl... To je docela mystérium, ale přesto šli."
Já bych to zbytečně nemysticisoval. Viz třeba J. Š. Baar: Holoubek.

"v českých faronostech se tradice také trochu liší"

Právě. To vede k otázce, z jak rozsáhlých vzorků výše podaná pozorování vycházejí.

Minimálně v Litvě jsou to vzorky: 4 litevské katedrály a tak asi 20 dalších kostelů napříč diecézemi. To je na malou Litvu celkem slušný počet a tohle platí tak nějak všude.

Na Litvě, ne v Litvě.

Nazarbayev je strašně zajímavá postava. Když jsem byla v Kazachstánu loni, tak jsme často prolézali muzea, a v jednom přesně jak píšete - ohromné sály (tam to bylo tuším celé patro) věnované milovanému prezidentovi, no ohromný kult osobnosti. Ano, je to diktátor, ale na druhou stranu jsme na něj od místních příliš kritiky neslyšeli (otázkou tedy je, nakolik se třeba bojí říct kritiku nahlas), ale má docela dobré nápady, a přijde mi, že zemi prospívá (určitě ekonomicky, otevřením se ostatním zemím, apod).
A jen ze zvědavosti, kde jste tam byl?

Moje cesta byla dost začátečnická, byl jsem v Almatě a Astaně, ty města jsem spojil vlakem. Doporučuji, už jen pro to úchvatnou noční oblohu. Zrovna nedávno po něm pojmenovali nějakou novou ulici, on je diktátor, ale mě přijde, že spíš jako diktátor ve stylu krále a ne jako despoty.
Jen si kladu otázku, co se stane až umře, když už je takhle oslavován za života.
Je tedy pravda, že ty volby férové nejsou. :-)
S tou kritikou je to dvojsečné, ta země kromě jeho kliky v podstatě moc politickou elitu nemám, navíc mi nepřijde, že se dá jinak uřídit.
Mám pocit, že ta velká hala je v národním muzeu v Almatě.

jen k těm diktátorům: třeba v Kyrgyzstánu byli hned dvakrát svrženi,takže Kyrgyzstán je jediná demokracie v regionu, do té však Kazaši trochu šijí.

Tak Almaty i Astana stojí za to, jsou to naprosto odlišný dva světy. My v Almatě byli jen necelý tři dny, ale vydržela bych tam týdny, ten výhled na hory, a spousta úžasných míst, kam se odtud dá vyjet, je prostě super. A noční obloha, to fakt nejde ani popisovat, to se musí zažít:)

Přijde mi, že když člověk porovná ty ostatní -stány, že ten Kazachstán z toho vychází jeden z nejlepších, vedle toho Kyrgystánu. Třeba takový bývalý uzbecký prezident je kapitola sama pro sebe. Je úžasný, jak se tahle chudá země vzmáhá, a že ty megalomanský plány prezidentovi vychází. Možná je v tomhle případě do jistý míry nutný být diktátor, protože spoustu nápadů by asi demokraticky neprošlo.

Tím se nechci zastávat diktatury (i když si občas říkám, že lepší osvícený diktátor než demokraticky zvolená vláda blbečků), samozřejmě to není korektní, a člověk jen může doufat, že po současném prezidentovi přijde svobodně zvolený někdo, kdo bude mít stejnou sílu, aby to, co ten předchozí prezident vybudoval, ustálo. Protože vyřešit místní ekonomiku, životní podmínky, Aralské moře, a další problémy chce fakt silný mandát.

Ten uzbecký prezident, jak nechal několik lidí uvařit za živa? S tím byla taková příhoda, Zeman ho chtěl pozvat do Čech, ale nějak to nestihl a vůbec se proti tomu zvedla nevole, on argumentoval tím, že Klaus byl v roce v Taškentu.
Já zkrátka zastávám názor, že by to neměla být republika, ale nějaký druh království by k tomu asi seděl víc.
K té demokracii, já si myslím, že by byla asi lepší obecně, ale uřídit takovýhle kolos dá práci a mě přijde, že hlavně občanská společnost na to není připravená, na druhou stranu, Nazarbayev jí taky nepodporuje.
Snad jen ke Kyrgyzstánu, já ho mám vlastně dost rád, takže mě štve, že Kazaši do té jejich vratké demokracie šijou, ale hlavně Kazachstán má ropu a Bajkonur, to se pak buduje jedna radost.

také mi přijde, že nějaký koncept liberální demokracie, kterou osobně považuji za nejlepší model, se tam nikdy neměl šanci dostat.

V rámcích mých Erasmů jsem měl ESN - Erasmus student network - tak buď je to styl, že v podstatě nemusíš nic naplánovat, ESNko ti v podstatě organizuje život - počínaje party a konče nějakými výlety ve stylu - ráno památka, večer párty, ESN a koordinátoři se hlásí jako Erasmus pomáhá nezávislému životu atd.. Pokud ten pobyt vypadá e stylu ¨organizovaná klícka", tak o nějaké nezávislosti a samostatnosti nemůže být řeč, tu si člověk musí vybudovat jinak sám. Třeba litevský ERasmus byl vážně hlavně spojenej s party, což mi přijde strašně povrchní a navíc, kvůli party nemusím na Erasmus, že.

Vím, že zkušenosti se můžou hodně lišit podle místa, roku a povahy erasmáka. Každopádně: mně (Erfurt, SRN, 2011) rozhodně nikdo život neorganisoval. Hostitelská universita nabízela množství volnočasových aktivit, ale všechny byly veskrze dobrovolné.
(A všem jsem se vyhnul. Ne proto, že by mi přišly nějak morálně závadné, ale protože jsem nespolečenský člověk a protože jsem byl poněkud nenasytný v plánování rozvrhu, v důsledku čeho jsem pak měl málo času a moc práce.)