"Co Bůh takovým lidem slíbil, co jim řekl... To je docela mystérium, ale přesto šli."
Já bych to zbytečně nemysticisoval. Viz třeba J. Š. Baar: Holoubek.

"v českých faronostech se tradice také trochu liší"

Právě. To vede k otázce, z jak rozsáhlých vzorků výše podaná pozorování vycházejí.

Minimálně v Litvě jsou to vzorky: 4 litevské katedrály a tak asi 20 dalších kostelů napříč diecézemi. To je na malou Litvu celkem slušný počet a tohle platí tak nějak všude.

Na Litvě, ne v Litvě.

Ten uzbecký prezident, jak nechal několik lidí uvařit za živa? S tím byla taková příhoda, Zeman ho chtěl pozvat do Čech, ale nějak to nestihl a vůbec se proti tomu zvedla nevole, on argumentoval tím, že Klaus byl v roce v Taškentu.
Já zkrátka zastávám názor, že by to neměla být republika, ale nějaký druh království by k tomu asi seděl víc.
K té demokracii, já si myslím, že by byla asi lepší obecně, ale uřídit takovýhle kolos dá práci a mě přijde, že hlavně občanská společnost na to není připravená, na druhou stranu, Nazarbayev jí taky nepodporuje.
Snad jen ke Kyrgyzstánu, já ho mám vlastně dost rád, takže mě štve, že Kazaši do té jejich vratké demokracie šijou, ale hlavně Kazachstán má ropu a Bajkonur, to se pak buduje jedna radost.

také mi přijde, že nějaký koncept liberální demokracie, kterou osobně považuji za nejlepší model, se tam nikdy neměl šanci dostat.

V rámcích mých Erasmů jsem měl ESN - Erasmus student network - tak buď je to styl, že v podstatě nemusíš nic naplánovat, ESNko ti v podstatě organizuje život - počínaje party a konče nějakými výlety ve stylu - ráno památka, večer párty, ESN a koordinátoři se hlásí jako Erasmus pomáhá nezávislému životu atd.. Pokud ten pobyt vypadá e stylu ¨organizovaná klícka", tak o nějaké nezávislosti a samostatnosti nemůže být řeč, tu si člověk musí vybudovat jinak sám. Třeba litevský ERasmus byl vážně hlavně spojenej s party, což mi přijde strašně povrchní a navíc, kvůli party nemusím na Erasmus, že.

Vím, že zkušenosti se můžou hodně lišit podle místa, roku a povahy erasmáka. Každopádně: mně (Erfurt, SRN, 2011) rozhodně nikdo život neorganisoval. Hostitelská universita nabízela množství volnočasových aktivit, ale všechny byly veskrze dobrovolné.
(A všem jsem se vyhnul. Ne proto, že by mi přišly nějak morálně závadné, ale protože jsem nespolečenský člověk a protože jsem byl poněkud nenasytný v plánování rozvrhu, v důsledku čeho jsem pak měl málo času a moc práce.)