Jeden svět 09 / Festival dokumentárních filmů o lidských právech
17. – 24. března 2009, kino Art, Sál B. Bakaly, KC Starý Pivovar, Kavárna Trojka, Klub Fléda
PROGRAM FESTIVALU NAJDETE NA WWW.JEDENSVET.CZ
Jedenáctý ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět se bude letos konat na pěti různých místech. Rozšíření na více dnů a více projektových míst bylo reakcí na loňský zájem diváků. Festivalové projekce tak bude možné navštívit nejen v Kině Art, Sále Břetislava Bakaly a KC Starý Pivovar, ale nově i v Kavárně Trojka a Klubu Fléda. Během jedenácti let své existence se festival, organizovaný společností Člověk v tísni, vyvinul v největší lidskoprávní filmový festival v Evropě. V roce 2007 získal Čestné uznání Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) za výchovu k lidským právům.
Festival představí velmi rozmanitou kolekci téměř 50 dokumentů, v níž budou zastoupeny země ze skoro všech kontinentů a nejrůznější témata – diktátoři ve Venezuele či Íránu, situace opozice v Rusku či Barmě, pracovní migrace v USA či Moldavsku, romská problematika ve střední Evropě, dětská práce a otroctví či situace v Afghánistánu. Nabídne mnoho úhlů pohledu na situaci v mnoha zemích Afriky, role Evropy v humanitární pomoci, přijímání uprchlíků či uplatňování spravedlnosti, soustředí se také na nejnovější ekonomické, energetické a ekologické problémy, které se týkají nás všech.
Z bohaté nabídky bychom rádi upozornili na několik titulů, např. snímek Květinový most zachycuje chudý ale harmonický život na moldavském statku. Chybí zde ale matka, která musí vydělávat peníze v Itálii. Z několika filmů o Africe ční Nezlomné tety, působivá výpověď o pětici žen, kterým se daří pomáhat sexuálně zneužívaným dětem. Sedm světel Olgy Sommerové zase propojuje příběhy žen, které přežily holocaust, hudbou, kterou všechny milovaly. Další český dokument Vítejte v KLDR! režisérky Lindy Jablonské zobrazuje turistickou Potěmkinovu vesnici. Tuto oficiální masku prolamuje také snímek Příběhy z Jodoku. Je to příběh uprchlíka ze severokorejského koncentračního tábora, který zrealizoval muzikál o jeho hrůzách.
Podrobnosti
Vložila: majkiiiVloženo: 11. 3. 2009
Ahojte, chci se s vámi podělit o zážitek z dokumentu Příběhy z Jodoku. V životě jsem totiž nezažila takové hrobové ticho v kině a lidé se s nejistou chůzí zvedali až dlouho po skončení, musela jsem si z toho udělat do deníku zápis: KLDR = jeden velký koncentrační tábor. Masové vystoupení nacvičováno, aby byl uctěn vládce Čong -Il, který touží být uctíván jako ,,bůh". Lidé nacvičují a jen to - studium a seberozvoj jde na dlouhou dobu pryč. Lidé v Severní Koreji nemají informace, jsou odřezáni od zbytku světa. Jejich cílem má být oddanost straně. Nechcete -li souhlasit s vládcem, čeká vás… Zobrazit více
Viděl jste někdo Léta páně 2006-dokument o registrovaném partnerství v katolické Itálii? Zajímal by mě váš názor.
Mně zaujalo zařazení I.O.U.S.A do festiovalu o lidských právech...
prostě supr věc ;-) viděl sem film Renda
Letos jsem na festivalu nebyl, ale těším se na další akce o lidských právech, které letos a v dalších letech proběhnou.
plihalik: znám několik signálníků, kteří mají o lidská práva zájem a diskutovala by. Tahle diskuze se ale týká pouze Jednoho světa a lidí, kteří na festivale byli a ne o filmech obecně.
Já jsem třeba viděl spoustu filmů o lidských právech a podobných tématech, ale když jsem na festivale nebyl, tak nemůžu diskutovat o filmech, které tam letos byli.
Hrozba o Venezuele pod lidovým oblíbencem Hugo Chavezem, poněkud manipulativní (i když v mnohém pravdivý) film paradoxně nazvaný Čas hlupáků a nejpůsobivější Barmský VJ (co se dělo v Myanmaru v září roku 2007 asi víte)... Když už je tato nebouřlivá diskuze na titulní stránce signálů... Vypovídá to o (ne)zájmu signálníků o lidská práva?
Mě se líbilo jak říkal kámoš, který o problematice ve Venezuele nevěděl: "Já jsem si myslel do poloviny filmu, že Chávez je ten hodný." :)
Barmský VJ byl pro mně nejlepší dokument z těch, na kterých jsem letos byla... Akorát člověk nějak neví, co s tím má dělat. Vidí, že to, co se děje, je špatně, cítí obdiv k těm, co stáli za demonstracema, ale taky ho přepadá poměrně bezmoc...
Bezmoc při pohledu na to, co se ve světě děje... konkrétně v Barmě... hmm... Nicméně vždycky mě za podobných nálad napadá, že "all we have to decide is what to do with the time that was given us" ... tedy nejen s časem, ale i s dalšími zasazeními, které nám byly dány... A tak filmy, které pojednávají o dálavách, můžou mít největší dopad v nejbližším okolí diváků ... Proto shledávám Jeden svět dobrým... Jinak třeba právě člověci v Člověku v tísni patrně taky přesně neví, co se situací v Barmě, ale přece se snaží (viz info na síti)... toť možná pro jiné zas cesta.
René Heleny Třeštíkové...
Jo já jsem byl na The Time of Stupid :-) čas hlupáků.
O glob.oteplování a změně klimatu.....vcelku působivé :-)
Ano:-) Byla jsem v úterý na Vítejte v KLDR!, což nemělo chybu;) Kino bylo zaplněné do posledního místa a to ještě před kinem čekalo spousta lidí. Chystám se jít ještě na Pevnost a v pátek jdeme se školou na film od Heleny Třeštíkové - René.
Město romů - paráda a včera filmový maraton ve Flédě v Brně a 2 filmy mě dost dostaly (o Chavezovi a Maďarsku). Můžu vřele doporučit. Nenahraditelný zážitek...
Hm, mně to Město Romů přišlo trochu neobjektivní, neb se mi zdálo, že byly cíleně točeny jen "elitní" členové romské komunity, kteří o integraci a zlepšení situace stojí, a to i za cenu, že pro to budou muset udělat něco oni sami... Nepřišlo mi, že by se do dokumentu dostali ti nepřizpůsobiví Romové, o které ale v první řadě jde - třeba rodičové těch děcek, kteří je nechtěli pouštět do školy apod. Ale jinak v tom dokumentu bylo i plno zajímavých myšlenek, zase úplně negativně ho nesoudím...
Kříž a vzkříšení... To jsou ve světle Velikonoc pádné odpovědi na pocit bezmoci. Myslím, že musí chybět těm, kteří se angažují "v oblasti lidských práv" - snaží se, snaží (jako i my), ale ten ohromný zbytek, se kterým nic nezmůžou, nemajím kam (komu) odevzdat... Díky za komentář k situaci v KLDR (filmy s touto tématikou jsem letos minul). Často se uvažuje o tom, nejsou-li vlastně lidé v Severní Koreji docela "spokojení" - my však (kromě reportáží z koncentráků) tušíme, co je špatně - o lásce a svobodné vůli nám dané píšeš pěkně...
Moc děkuji za Tvůj komentář...:)