Pěkně napsané,nicméně já cítím,že mě metal spíš posiluje...nějak se mi podařilo propojit moje chápání víry s touto hudbou a pociťuji naopak vzrůst chápání víry a duchovní růst...ale možná je to jen iluze, které věřím, důležité je, že vím, že nescházím z cesty a má víra je silnější a odolnější... (poslouchám power/melodic death metal)

Ono to totiž ale není o pocitech, protože pocity nejsou rozumem řízené. Metal je povzbuzující hudba, dočasně (a po x letech poslechu vím o čem mluvím). Vzbuzuje člověku pocit, že dokáže kde co...ale ta negativita tam opravdu je. Když jsem začal poslouchat křesťanské písničkáře ze západu, tak jsem si to uvědomil. Člověk se najednou cítil svobodný. I dnes si metal (folk a nebo pirátský, už i to existuje :) ) občas pustím, ale snažím se to omezit...

Naopak Jane Petře Tobiáši. Je to právě o pocitech. Hudba může měnit lidské podvědomí. Ať už použitým textem (to je vědomá část) nebo subtilní částí, jimiž jsou rytmy a melodie. Právě proto existue tolik kritických studií (z žřad křesťanů) o duchovních následcích hudby, rytmu a v nich je často zmiňována šamanská spiritualita/uvádění do transu.