Přátelé gregoriánského chorálu

Popis společenství

Z cyklu "Alternativní (v tomto případě vítěznější) životy svatých":
včera při nešporách jsem se přehlédl a zazpíval "Hodie Simon Petrus _accendit_ crucis patibulum" :)
https://gregobase.selapa.net/chant.php?id=1918

FantomasCZ

:-D No jo, na to tady máme jiný odborníky :-) Teď zrovna jsme v pondělí jednoho "slavili" :-)

Zobrazit 1 komentář »

V neděli u Maltézů mše v 10.00Protože je to 3. neděle v měsíci, tak latinská s gregotiánským chorálem. Zpěváci na kůru v 9:30
Repertoir:
Lux et origo + příslišjné proprium 6. neděle velikonoční.

dromedar

Já měl za to, že Pod řetězem na konci mosta (nebo jak se to správně) je latinská s chorálem co neděli. Tak zase jednou na omylu.

Co se tam zpívává jinak?

tina

Už se těším.

Zobrazit 2 komentáře »

Když teď strahovští #premonstráti dělají na YouTube docela dobrou reklamu své liturgické a chorální praxi, možná stojí za zvláštní zmínku kniha, o které jsem donedávna neměl tušení - 2014 vydaný premonstrátský vesperál, zřejmě obsahující texty a nápěvy latinského pokoncilního oficia podle tradice řádu na celý rok.
https://www.schweitzer-online.de/buch/Handgraetinger/Vesperale-Praemonstratense/9783932931857/A28428348/

spawes

2. ...dá celkem dobře sehnat...
- Co jsem potřeboval, to jsem si na webu sehnal.
3. Kdo stojí o pokoncilní officium...? :-)
- Já tedy rozhodně ne :) A nejenom o officium. Pár řečnických otázek: Proč "vylepšovat" to, co bylo staletími prověřeno? Nebo se na to podívejme z druhé strany - jaké to má ovoce? a je naše víra stejná? Jde v gregoriánském chorálu (zpěvu při liturgii) nejdříve o umělecký zážitek a až pak o spásonosné směřování ke konečnému Cíli?

dromedar

@spawes "Jde v gregoriánském chorálu (zpěvu při liturgii) nejdříve o umělecký zážitek a až pak o spásonosné směřování ke konečnému Cíli?"

Nic takového tu nikdo ani nenaznačoval.

"Kdo stojí o pokoncilní officium...?"

Evidentně já a někteří další, kteří poslední liturgickou reformu přijímají jako danou a hotovou (volitelný dromedaří dodatek: i při všech mouchách v zásadě dobrou), a zároveň nepovažují latinu a gregoriánský chorál za mrtvou předkoncilní veteš.

Zobrazit 6 komentářů »

https://soundcloud.com/joannes-laurencius/sets/marian-antiphons-marianske-antifony-cd-messa-della-madonna
Tuhle páně Lorencovo chorální schola dává zadarmo poslechnout svou nahrávku mariánských antifon.

1. Soutěžní otázka: Která z nich nefiguruje ve funkci závěrečné mariánské antifony v (latinském) pokoncilním breviáři? (Nebo přinejmenším v editio typica z r. 1971 - editio typica altera doma zatím nemám a nemůžu tudíž zkontrolovat.)
2. Souhlasíte, že kdo je neumí zazpívat, je falešný přítel gregoriánského chorálu a bude s ostudou vykopnut?

FantomasCZ

To je náhodou super, ten Beuron. I ta liturgie byla krásná. A skoro bych řekl, že to původně nebylo tak rychle, ale může za to rychlost přehrávání pásku. A to se děje prakticky u všech starých nahrávek.

Mimochodem, sv. Bernard, Francouz, požadoval, aby se chorál zpíval pěkně chlapsky, ne si to nějak šeptat pod vousy... Takže tomu by se to nejspíš taky nelíbilo. Jinak to tempo bylo absurdní. Chápal bych trochu volnější tempo, když má zpívat 50 mnichů v chóru, ale když tam byli tři nebo kolik, absolutně to nedává smysl.

dromedar

Já měl za to, že ono "pěkně chlapsky" v cisterciácké reformě chorálu mělo být hlavně o rozsahu - aby všechno bylo zpívatelné v relativně normálním mužském rozsahu, bez potřeby zpěváků zvlášť cvičených na velký rozsah, nebo dokonce vylepšování rozsahu medikamenty (jak to někde Bernard vytýká clunyjským, ale nevím, kde přesně, protože to vím jen zprostředkovaně z jedné z knížek o cisterciácích, co jsem četl před lety, ještě jako gymnasista)

Zobrazit 9 komentářů »

https://neposeda.signaly.cz/2004/pry-nejake-rady-na-zaver-koronavirove-epidemie
"o sobě samých, o druhých lidech ... o vašem vztahu s Bohem" mě čas karantény nenaučil nic.

Jeden poznatek praktický: trakty z Graduale Romanum pro velikonoční vigilii mají všechny velmi podobně vystavěnou nekomplikovanou melodii v 8. modu a všechny je nacvičit je srovnatelně snadné (nebo dokonce snazší), než udělat totéž s příslušnými českými responsoriálními žalmy.
(Když uvažovanou českou verzí je Korejs a píseň po přechodu Rudým mořem se bere v prokomponované verzi, jsou ty trakty snazší určitě.)

Co čas karantény naučil vás?

Neposeda

Tak jsem se nakonec dočkala tří minut slávy na TV NOVA. Ani nevím, jak se ten kontaktní pořad jmenuje. Byl jen pro dobu karantény. Měla…

Napsat komentář »

http://www.liturgie.cz/clanky/a/zpevy-po-ctenich-behem-velikonocniho-tridua
Nebýt P. Suchána, ani bych si nevšiml, že "Antiphonale Romanum II" (2009) zavádí jakýsi volitelný "tonus simplex" pro "Christus factus est". Výsměch ovšem je, že má jen část zelenočtvrteční a velkopáteční. Pro Bílou sobotu, kdy jedině by byl opravdu potřeba, k disposici není.

dromedar

Nejsurovější je k dromedárům a podobně hlasově neobdařeným zvířatům "Christus factus est" edice vatikánské (a stejně ještě i v solesmeském A. Monasticum 1933) s rozsahem "c1-g2".
Nová solesmeská redakce (třeba úvodem zmiňovaná kniha) je o stupeň vlídnější - klesá jenom k d.
O další stupeň mírnější je edice medicejská, která nestoupá k g, ale jen k f.
Netřeba se ptát, které verze jsem se přidržel.

Zobrazit 1 komentář »
JiKu

Kdyby se raději modlily.

dromedar

Asi jste četl jenom titulek. Mnišky se "raději modlily" a modlí, nahrávky jsou nápad a práce příbuzného jedné z nich. Komunita mu akorát dovolila pověsit si v klášterním kostele mikrofony, nechat je tam viset (dlouho) a jednou denně si na dálku stáhnout, co nasnímaly.

Zobrazit 2 komentáře »

Dnes https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1915302755268923&id=459892644143282
ze #Solesmes vyráží do světa 1. svazek Antiphonale Romanum s laudami pro neděle a svátky.
(Jako první vyšel r. 2009 2. svazek s nešporami pro stejný okruh příležitostí, přičemž se taktně přešlo mlčením, že jako 2. svazek téhož díla se svým podtitulem prezentoval už 1983 vydaný Liber hymnarius.)

Kupovat možno zde https://www.solesmes.com/node/16970

– upraveno
Napsat komentář »

Já zbožné řeči o chorálu ("někteří bratři ... dostali dar od Pánaboha plody svého rozjímání vetknout do hudby") - zvlášť když jde o nápěvy oficia - nemám moc rád, ale když se #premonstráti jali "kázati #chorál ", jistě si to zaslouží sdílení, i když zastávají názory, které mi nejsou blízké.
https://youtu.be/_ja2q8NSDpg

JiKu

Záměr zajisté chvályhodný.
Úvahy nad antifonami k Magnificat jsou nosné.
Také jsem je kdysi chtěl psát.

Ale pak jsem si uvědomil, že je to obsah nesdělný nikomu, kdo se jejich zpěvu alespoň občas nevěnuje.

Jistá zpěvní chorální praxe je podle mě nutnou (nikoli postačující) podmínkou pro jejich pochopení.

dromedar

Věnuji se jejich zpěvu (s občasnými výpadky) pár let denně. Jsem přesvědčen, že o nějakém "vetknutí rozjímání do hudby" u velké většiny zpěvů denních hodinek oficia nemůže být řeči.
70-90% skladatelské práce je technika (upravit existující model, popř. složit nový nápěv vyhovující textu dané kvantity a struktury, rázem jakž takž odpovídající obsahu sdělení), pro nějaké "vetkávání rozjímání" není mnoho prostoru. Text je většinou relativně krátký, nápěv má být relativně jednoduchý (většina antifon oficia nejsou zpěvy pro zdatného sólistu, ale pro Průměrné Hudební Jelito typu dromedar) a je svázán omezeními ohledně toho, co se od antifony/hymnu/krátkého responsoria právem očekává.

JiKu

Zaprvé jsem nehovořil o velké většině veškerých zpěvů, ale o ant. k Magn.

Ta mívá vztah k evangeliu příslušného dne, které ty dva tři věty zasazuje do kontextu.

Vetkávání rozjímání je blbost. Sémantika těchto antifon je jasná. Hudba (sluch neurážející) funguje jako barevná fixka, kterou si podtrhnete dvě tři slova textu.

Samozřejmě, že to, KTERÁ jsou to slova, je pravděpodobně výsledek dlouhého rozjímání autora či celé komunity. Ne "tohle mě dneska oslovilo".

Když tedy interpretuji tyto antifony já, tak nejprve zjišťuji, která slova jsou podtržená a pak přemýšlím proč.

dromedar

V zásadě souhlasím. Jen bych dodal, že to, co na první pohled vypadá jako podtrhávající fixka, se na pohled druhý nejednou ukáže být pouhým "hudebním interpunkčním znaménkem".


"Samozřejmě, že to, KTERÁ jsou to slova, je pravděpodobně výsledek dlouhého rozjímání autora či celé komunity."

V tomhle bodě jsem skeptický. Jistě můžu být obviněn z nedovoleného zobecnění vlastní "skladatelské" zkušenosti, ale hádám, že velká část zpěvů (všech typů) vznikla prostě tak, že hudebně plodný bratr B dostal za úkol připravit zpěvy oficia dané kvantity a určení, připravil je, a když neurážely, zůstaly, dokud někdo nepovažoval za vhodné z/vyměnit je. Čili pokud je ve hře nějaké "dlouhé rozjímání", tak zpravidla ne ve smyslu dlouhého osobního rozjímání "skladatelů" raného gregoriánského repertoáru.

JiKu

Váš souhlas v zásadě je mi dostatečný a nebudu polemizovat o maličkostech.

Zobrazit 5 komentářů »

"Pán je světlo národů, Pán je sláva svého lidu."

Letos jeden z mých oblíbených nepřekladů české liturgie, (ne)přeložený konkordantně (to zdaleka není pravidlem, dokonce ani v rámci jedné liturgické knihy) v misálu i breviáři.

Jako text pro snadný a úderný popěvek samozřejmě funguje skvěle, ale úplně se zastírá, že v originále jde o citát ze Simeonova kantika a co vlastně říká.

"Světlo k osvícení pohanům a k slávě svého izraelského lidu."

Zobrazit 1 komentář »