Fotogalerie k příspěvku

Těžký text, k výkladu (ani se do toho nepouštím), ale především k převzetí do praxe našeho dnes: Jedním uchem tam a druhým ven, možná se i na chvíli zamyslet a pak to "správně kriticky shodit", anebo přijmout s tím, že ne všemu rozumím hned a bez důkazů, ale že Bůh je dostatečná autorita, které mohu věřit, a že mi to může dát pochopit ve správný čas?
Dnes budu děkovat za dar víry, která Boží slovo a Boží příslib ve mně zakotvuje. A budu prosit o milost udělat určitý krok tam, kde sice "v hlavě" vím (slyším), ale můj život podle toho v konkrétních krocích/skutcích/volbách nevypadá.
Jim (starozákonním Židům) nic nepomohlo, že to slyšeli; pouze to vyslechli, ale scházela jim přitom víra. Na to místo odpočinku totiž vejdeme, jen když věříme... Pospěšme si tedy, abychom vešli. (celé 1. čtení Žid 4,1-5.11)