Fotogalerie k příspěvku

Musel žít mezi lidmi a s lidmi, aby o nás věděl všechno, aby nahlédl na dno našich zoufalství, slabostí, nadějí, fanfarónství... a aby ho nic neodradilo ve chvíli, kdy se o naší spáse rozhodovalo. Kdo by pro mě (a pro všechny ty další, lepší či horší než se vidím já) mohl obětovat svůj život, než ten, kdo i když ví, že lidi si to nezaslouží, přesto zvolil milosrdenství a navzdory vší minulé i budoucí lidské nevěře on sám zůstal a zůstává věrný.
Dnes chci v tiché chvíli o tom více rozjímat, vidět jeho stopy i vedle těch mých a děkovat.
"Je přece jasné, že se neujal andělů, ale Abrahámových potomků. Proto se ve všem musel připodobnit svým bratřím, aby se stal v jejich záležitostech u Boha veleknězem milosrdným a věrným, a tak usmiřoval hříchy lidu. A protože sám prožíval utrpení a zkoušky, dovede pomáhat těm, na které zkoušky přicházejí."
1. čtení - Žid 2,14-18