Fotogalerie k příspěvku

Dnes se peru s tím, co autor Prvního listu Janova komu píše a komu nepíše vůbec (?) nic.

Děti bývají peskovány svými otci pro malé i veké přestupky, ale v Ježíšově jménu mohou zakoušet odpuštění od jediného Otce.
Mládež se zřejmě v každé době pere s tím, co si žádá svět, a hledá svou cestu. Ta je v Božím slově, v něm každý roste v síle a přemáhá pokušitele/zlého ducha.
Otcům, hlavám rodin a společnosti, tu hned 2x opakuje, že oni nejsou těmi nejvyššími, kdo udávají řád, ale že tu je Jeden, který vše stvořil a od něhož se mají učit a inspirovat.
A ženy nic? Přehlíží je, protože nebyly v jeho době/okruhu důležité a nebo naopak jim tohle všechno bylo dávno jasné a žily to? Jsem pro druhou variantu.

"Píšu vám, milé děti, protože vám byly odpuštěny hříchy pro Ježíšovo jméno. Píšu vám, otcové, protože jste poznali toho, který je od počátku. Píšu vám, mládeži, protože jste přemohli zlého ducha. Napsal jsem vám, děti, protože jste poznaly Otce. Napsal jsem vám, otcové, protože jste poznali toho, který je od počátku. Napsal jsem vám, mládeži, protože jste silní a Boží slovo zůstává ve vás a protože jste přemohli zlého ducha" (1 Jan 2,12-14).