Andrea Hýblová (Neposeda)

Ježíš mluví k učitelům a farizeům, a hned vidím před sebou tváře a jména těch, kdo jimi jsou dneska. Skutečně vím, ke komu ježíš ta slova pronáší dnes? Nemaluju si realitu tak, jak mi to vyhovuje? Nesoudím druhé, já sama bílá: nevinná, čistá, samo evangelium! Neznat vlastní vnitřní nečistotu je proviněním, prolévání mnoha zlých slov je krví. A nemusí se jednat vůbec o proroky. Ale prostě o člověka, o toho, který je mi bližním, ač si to sama připustit nechci. Nechci pokračovat v tom, co začal někdo přede mnou. Sama to zastavit nezvládnu, to je čas pro poodstoupení, chvíli tiha, modlitby, změny pohledu, nadechnutí se, promyšlení následku mých skutků, pohledu do sebe samé...

„Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci! Podobáte se obíleným hrobům:......Stavíte náhrobky prorokům a zdobíte pomníky spravedlivých a říkáte: `Kdybychom my žili v době našich předků, neprovinili bychom se s nimi proléváním krve proroků.' Tak svědčíte sami proti sobě...

Komentáře

Napsat komentář »

Podrobnosti